Před třetí hodinou odpolední vzduch rozřízlo naléhavé houkání sirén, které avizovalo, že je zle. Začaly se sjíždět hasičské vozy ze širokého okolí, kdo měl ruce, pustil se do hašení hořícího kravína zemědělského podniku ZEPAS s.r.o.


Ohnisko bylo pod střechou


Hlavní ohnisko v osmdesát metrů dlouhém objektu se ukrývalo pod střechou, v místě, kam o dvě hodiny dříve pracovníci uskladnili dvě fůry sena.
„Šichtu míváme tři ženské. Ve dvě odpoledne jsme šly jako vždy nakrmit a podojit krávy. Cítily jsme, že něco dýmí, jenže den před tím někdo nedaleko pálil bramborovou nať, což smrdí úplně stejně, jako když doutná seno,“ objasnila dojička Jana Vrbová. V půl třetí přišla pod otvor ve stropě, kudy se seno na krmení shazuje dolů a bylo jí jasné, že barák hoří. V tu chvíli doběhl na místo také jednatel společnosti Pavel Kratochvíl, vytočil číslo 150 a záchranná akce startovala.


Celkem devět hasičských jednotek se postupně sjelo k požářišti. „Ono to není jen o tom nalít někam vodu. Jde též o přístupové cesty k místu, museli jsme velmi rychle odklidit zemědělskou techniku zaparkovanou a uskladněnou u kravína,“ popsal zásah Kratochvíl. „Vlastně jsem v tom shonu ani nestihl poděkovat všem hasičům, kteří nám přispěchali na pomoc,“ dodal.


Z celého okolí se sjely stovky zvědavců. A pak to přišlo. Ohlušující rány. Mezi lidmi se bleskově rozšířila zvěst, že zemědělci utrácejí krávy, kterých je zde ustájena celá stovka. Vše se ale ukázalo být jinak. Nažhavený eternit ze střechy začal ohromnou rychlostí odlétávat do okolí. „Bylo to strašné,“ potvrdil Kratochvíl.


Po celou dobu hašení zvířata zůstávala v objektu a hodinu po hodině se cítila čím dál hůř. Kvůli vypnuté elektřině nebylo možné je podojit ani obstarat v době, na kterou jsou navyklá, první krmení přišlo až brzy nad ránem. Pak technik fénem na vlasy vysušil rozvodnu proudu, částečně zprovoznil dojicí zařízení a zaměstnankyně utahané po nočním hašení mohly začít. Ještě v deset dopoledne měly plné ruce práce. Nervózní zvířata, všude potopa, voda kapající z promáčeného stropu, venku hustá mlha, nic, co by slibovalo brzké sucho. „Kdybychom krávy urychleně nezbavily mléka, nastaly by u nich zdravotní komplikace, zánět by střídal zánět, radši ani nemyslet,“ poznamenala Jana Vrbová.


Co bylo příčinou neštěstí? Vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina Miloš Bodlák vidí dvě možné varianty: „Buď šlo o nějaký druh nedbalosti nebo o nepředpokládanou změnu při zaskladňování sena. Do pátku nám potrvá šetření,“ uvedl. Jednatel společnosti Pavel Kratochvíl si myslí, že při sbírání sena zařízení možná nabralo kámen, který se manipulací nahřál a způsobil doutnání suchého materiálu. Hru neopatrných dětí předem vyloučil, jsou tou dobou ve škole a není zvykem, že by se v blízkém okolí kravína pohybovaly. Závada na elektroinstalaci oheň nezpůsobila, dráty na půdě vůbec nejsou.


Škodu odhadli na půl milionu


První odhady mluví o škodě za půl milionu korun. Střecha se dělala nová okolo roku 1990. Nejdříve se zdálo, že bude třeba vyměnit dva tři trámy, nyní je jisté, že maximálně dva trámy zůstanou, kde jsou.


A to ve chvíli, kdy se firma ZEPAS rozhodla, že příští rok s produkcí mléka kvůli nevýhodným výkupním cenám skončí a kravín zavře. Nyní stojí před problémem, jak střechu zabezpečit na zimu a co vůbec bude dál.