„Domácí zásoby konzumních brambor jsou kvůli poslední nízké sklizni minimální," řekl tajemník Českého bramborářského svazu svazu Josef Králíček. Objem dovozu se měsíčně pohybuje kolem dvaceti tisíc tun brambor na jídlo, byl už i vyšší. Někteří pěstitelé v Česku loni kvůli suchu sklidili až o polovinu méně brambor. Mají šanci na zmírnění ztrát od státu.

Ministerstvo zemědělství se podle jeho mluvčího Hynka Jordána nyní chystá předložit materiál o kompenzaci škod za sucho ke schválení vládě. Brambory jsou v tomto návrhu zařazeny do seznamu způsobilých plodin, u nichž se s kompenzací pěstitelům počítá. „Zatím jednají ministři. Konkrétní podmínky pro jednotlivé segmenty rostlinné výroby nejsou definitivní," sdělil mluvčí.

Podle bramborářského svazu to zatím vypadá tak, že by na náhrady za sucho mohli dosáhnout pěstitelé, kteří vykážou propad tržeb za brambory vyšší než třicet procent, a to v porovnání se svými výsledky za minulých pět let. Poskytnutá náhrada by ale měla pokrýt jen část ztráty. Podle Českého statistického úřadu loni zemědělci v zemi sklidili včetně sadby 504 955 tun brambor, meziročně o 27,6 procenta méně. Byla to nejnižší úroda od začátku statistického sledování v roce 1920. Třetina brambor tradičně pochází z Vysočiny.

Ekonomický dopad nízkých výnosů zčásti vyrovnaly lepší ceny brambor. Při prodeji ve velkém teď dostávají zemědělci za kilogram pět až šest korun a při drobnějším prodeji o tři čtyři koruny více. „Před rokem byla situace opačná," podotkl Králíček. Farmářská cena tehdy byla zhruba na poloviční úrovni. Málo brambor se loni urodilo ve střední Evropě, zatímco v oblastech Německa, Francii, Belgii a Nizozemsku měli pěstitelé v podstatě průměrnou sezonu.