Velkou spotřebu vody potřebují při svém růstu brambory. Tradiční bramborářskou oblastí je Havlíčkobrodsko. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod zkouší kapkovou závlahu v Okrouhlici a na farmě ve Valečově. Má pomoci stabilním výnosům, kdy ideální množství vody míří přímo k rostlině.

„Brambory teď zakoření bez ohledu na to, jaká byla srážkově zima a brzké jaro. Maximální příjem vody však potřebují v červnu, červenci, to nejvíc rostou. Takže uvidíme. Jsme v období, které je suché a lepší to nebude. Obrat z roku na rok nepřijde. Hůř jsou na tom v současnosti pěstitelé ozimů, máku či řepky, kteří mají dávno zaseto a srážkové úhrny jsou špatné,“ uvedl výkonný ředitel výzkumného ústavu Jaroslav Čepl.

Na Žďársku mají hodně dojnic a skotu celkově. „Pro ně je potřeba krmivo, které je zaseto. Jinak převažují ozimy. Něco napršelo, ale jak kde, na konci dubna místy patnáct až dvacet milimetrů. Ovšem v dubnu to bývá mnohem lepší. A my přitom potřebujeme sklidit kvalitní krmivo,“ říká Václav Špaček, ředitel okresní agrární komory Žďár nad Sázavou.

Jeho okres je výš položený, chladnější a vždycky na Žďársku přece jen spadlo větší množství srážek než jinde na Vysočině. „Jenže za dubem to bylo jen od třiceti do padesáti milimetrů, obvykle toho bývá podstatně víc. Je potřeba si uvědomit širší souvislosti. Výrazný efekt na zdejší klima má kůrovcová kalamita,“ je ředitel přesvědčený.

Ve srážkově vydatné zimě roku 2010 byla na Vysočině na přelomu ledna a února zásoba 513,8 milionů kubíků sněhu. Ovšem letos ve stejnou dobu to bylo pouhých 27,02 milionů kubíků. A žádná kalamita už nepřišla. Meteorologové vydali pro celou republiku předpověď do 24. května. Podle ní má být období jako celek srážkově průměrné. První dva týdny může napršet během sedmi dní až dvacet milimetrů, poslední dva týdny už budou zase sušší s úhrny kolem deseti milimetrů srážek.

„Rozsáhlé lesy zadrží vláhu a snižují teplotu krajiny. Když lesy mizí, roste teplota, mizí podzemní voda, již potřebují i zemědělci,“ zdůraznil. Kůrovec ve velkém decimuje lesy v okolí – na Jihlavsku a Třebíčsku. „U nás ještě smrčiny většinou jsou, ale předpokládám, že brzy padnou také. Když se přidá nedostatek sněhu v zimě, efekt je poznat, v zemi i v potocích voda chybí,“ podotkl.

Jednou z oblastí výrazně zasažených dlouhodobým suchem je jihovýchodní část Třebíčska. Tam se nacházejí Hrotovice. Bohumír Hutař, předseda představenstva zdejšího zemědělského družstva, už na polích vidí, že zima bez srážek je znát. „Máme oseto všech 2350 hektarů ploch. Ozimou pšenici, ječmen, kukuřici, řepku, směsky i hrách. Následujících čtrnáct dní ukáže. Budou opravdu hodně důležité. Co dosud vyrostlo, je bohužel nízké,“ řekl.

Lubomír Lampíř, spolumajitel jediné uznané viniční trati v Kraji Vysočina, té na Sádku u Kojetic na Třebíčsku, z počasí taky není nadšený. Přitom réva vinná je hlubokokořenící rostlina a měla by si poradit lépe.

„Jenže sucho je obrovské. Réva má sice kořeny v hloubce okolo sedmdesáti centimetrů. Ovšem odborníci zjistili, že je sucho tak silné, že i v sedmdesáti centimetrech je jen desetina obvyklé vláhy. Pozorujeme to na letorostech, které jsou kratší než by měly být,“ vysvětlil Lampíř. Letorost je výrůstek, který zdřevnatí a plodí.

Lubomír Šantrůček pěstuje v České Bělé na Havlíčkobrodsku tři odrůdy jahod na celkem osmi hektarech. Dvě odrůdy jsou ranější. „Sucho už pociťujeme. Uvidíme, jaký bude květen. Tam se obáváme i ranních mrazů. Sice jsme schopní kvetoucí jahody překrýt netkanou textilií, ale jak teplota klesne pod mínus čtyři stupně, už nám to nepomůže. Potřebovali bychom se dostat na kilogram sklizně z rostliny. A k tomu je ještě dlouhá cesta, na níž jsou důležité právě přiměřené teplo a srážky,“ zdůraznil pěstitel.