„Nechci malovat čerta na zeď, ale možná to tak na některých místech dopadne. V okolí Rudíkova, Budišova, Čechtína a Koutů stojí stovky hektarů," upozornil jednatel rudíkovského podniku Zepas Pavel Kratochvíl.

Zemědělské družstvo v Koutech má pod střechou většinu úrody. Sklidit zbývá ještě sedmdesát hektarů pšenice. Podle tamního agronoma Jaromíra Láníka však kombajny v nejbližších dnech nevyjedou. „Bohužel to vypadá, že se tam tento týden nedostaneme. Žně se nám tak určitě posunou do září," podotkl.

Sklizeň posledních pšeničných lánů zabere kouteckým družstevníkům dva dny. Předcházet by jim ale muselo několik slunečných dní, aby porost vyschl. Stejně skeptičtí jako Jaromír Láník jsou pro nejbližší dny také meteorologové. Mojmír Martan z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu předpověděl pro dnešek déšť a nevyloučil jej ani pro pátek. „Místy přeháňky, hlavně na západě a severu kraje," doplnil.

I přes nepříznivé počasí se oslovení zemědělci shodli, že letošní žně patří co do výnosu k těm nejlepším. V Koutech byly dokonce nejúspěšnější za posledních dvacet let, kladně je hodnotí také družstvo Agrochema ze Studence. „Loňský rok byl špičkový, letošní dopadl téměř stejně," potvrdil předseda podniku Miroslav Horký.

Jeho stroje sklidily všech 1 500 hektarů pšenice, 200 hektarů ječmene a 800 hektarů řepky. Práce pro ně skončily v sobotu. „Bylo to za minutu dvanáct. Pokud bychom to nestihli, opozdila by se sklizeň slámy nebo setí řepky, která už by měla být v tomto období v zemi. Od poloviny září bychom měli začít se setím ozimých obilovin," připomněl Horký.

Výnos si zemědělci pochvalují, mnohé ale nadále trápí délka žní, která rostlinnou výrobu prodražila. „Bohužel nejvíc na tom budou postiženi ti vespod, výkonní zemědělci, kteří do toho investovali peníze i celoroční práci," poznamenal rudíkovský Pavel Kratochvíl.

Agronom Jaromír Láník pozoruje snižující se kvalitu obilí už několik týdnů. „Zrno na polích ztrácí důležité dusíky. Už před čtrnácti dny ho v pšenici bylo tak málo, že ji nebude možné prodávat jako potravinářskou, ale pouze jako krmnou," mínil.

V pátek zbývalo na Třebíčsku sklidit přes třicet procent výměry jarní pšenice. Ještě hůř na tom je žito. „Toho se podařilo sklidit k 22. srpnu asi 58 procent, ovsa 59 procent," řekla Ludmila Klímová z třebíčského pracoviště ministerstva zemědělství.

Obilí se v tomto období na poli už nedaří. Nejvíce trpí poleháváním. „Pokud ještě začne prorůstat plevelem, už to jen těžko usečeme," dodal koutecký Jaromír Láník.

Nejen kombajny zastavilo sychravé počasí. Také lisy mohou pracovat jen obtížně. Sláma tak zůstává na mnoha polích ležet. „Chce to, aby aspoň trochu vyschla. K tomu bude potřeba ji otočit, což jsou další náklady. Kdybychom ji dali do stohu nebo do balíků hned, tak může shořet nebo shnít. Navíc v tuto roční dobu opadá rosa v deset hodin, než sláma na poli vyschne, je pět odpoledne a v šest to už začíná být zase mokré s večerní vlhkostí," líčil Pavel Kratochvíl.

„Ti, co slámu podrtili a zaořou, to neřeší, hůř je na tom ten, který ji potřebuje jako podestýlku pro dobytek," dodal.