Vysočina se přesto zařadila mezi čtyři kraje s nejpomalejším rozvojem a na celkovém výkonu solárních elektráren v zemi se v závěru minulého roku podílela necelými čtyřmi procenty. Letos v lednu na Vysočině panely nepřibyly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Největší elektrárny vznikaly na volných pozemcích v průmyslových zónách. Na Vysočině zabírají solární panely velkou plochu například v Bystřici nad Pernštejnem, u Náměště nad Oslavou, ve Velkém Meziříčí a v Kamenici nad Lipou. U uranového dolu v Rožné na Žďársku vznikla elektrárna s výkonem 4,31 megawattu.

Díky výhodným výkupním cenám začala na Vysočině stoupat výroba elektřiny ze slunce už v roce 2009. Na začátku toho roku v kraji fungovaly jen solární zdroje s výkonem tří desetin megawattu, během dvanácti měsíců byly rozmístěny fotovoltaické panely o celkovém výkonu 23,4 megawattu. Od první poloviny loňského roku však už investoři v kraji těžko získávali souhlas energetiků pro připojení slunečních elektráren k síti.

Na mohutný rozvoj solární energetiky a varování regulačního úřadu ohledně možného zdražení energie o více než deset procent loni zareagovala vláda. Schválila řadu opatření, například zdanění solárních elektráren sazbou šestadvaceti procent či zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy pro sluneční zdroje. Pro solární elektrárny s výkonem nad sto kilowattů připojených od ledna 2011 se výkupní cena snížila o více než polovinu, tedy z loňských 12 150 korun za megawatthodinu na 5 500 korun.