Včelaři na Jihlavsku nemusejí mít strach o svá včelstva. Nebezpečný mor včelího plodu se zde totiž, na rozdíl od jiných lokalit České republiky, neobjevil.

Tato nemoc je zákeřnou nákazou včelích larev, která se nedá léčit a neexistuje ani jednoduchá prevence.

Tím pádem je pro včelaře noční můrou. Není přesně jasné, co ji způsobuje. A je také nebezpečnější než známější varroáza.

Mor včelího plodu napadá larvy a oslabuje celé včelstvo. V ohrožení jsou navíc i úly v širokém okolí. Existuje jen jediný způsob, jak se nákazy zbavit vypálit celé včelstvo. To však pro některé včelaře znamená obrovský zásah. Mnohdy se totiž o včely starají celý život.

„Včelí mor se opravdu dost rozšiřuje. V Jihlavě byl před dvěma lety proveden monitoring, kdy se odebraly vzorky a odnesly se do včelařského výzkumu. Jihlava byla čistá, ale třeba já osobně si dělám vyšetření na včelí mor každý rok," vyjádřil se včelař Jiří Bajer z Malého Beranova.

Podle něj se na Jihlavsku naposledy včelí mor vyskytl v roce 2007, a to v obcích Jamné a Rybné. Takzvané ochranné pásmo, které vymezují veterináři, sahá do vzdálenosti pěti kilometrů od potvrzeného ohniska. Ohnisko je místo, kde se mor včelího plodu vyskytl. „Pracovníci krajské veterinární správy vezmou kružítko a v okruhu pěti kilometrů od místa nakažených včel udělají kruh, který pak neustále hlídají. Pro všechny včelaře v této lokalitě pak zhruba rok platí mimořádná bezpečnostní opatření, aby se zamezilo šíření nákazy dál," přiblížil včelař a majitel včelí farmy Urban Jiří Urban.

Veterináři při potvrzení nákazy nařizují likvidaci, vypálení a zničení včel, úlů ale i všech pomůcek a nástrojů. Nákaza se šíří především přemisťováním včelstev.

Jiří Bajer odhaduje, že letos bude medu na Jihlavsku méně než loni s tím, že už i v loňském roce ho bylo málo. „Říká se, že včelaři a vinaři stále pláčou, ovšem tento rok je skutečně důvod k pláči, myslím si, že nás čeká sedm hubených let," odhaduje Bajer, který se včelám věnuje od roku 1991.

Množství prvního jarního medu bylo podle něj v normě, léto je ale horší. „Letos jsem byl na Vranovské přehradě, kde z lip medovice tekla a včely se mohly potrhat. Když jsem ale přijel na Vysočinu, tak tady nic. Aby rostliny medovaly, musí na to mít podmínky. Lípa potřebuje vlhko a teplo, to bohužel tady na Vysočině nebývá," uvedl Bajer.

DANA KŘÍŽKOVÁ