„Ceny uranu v současné době nejsou příliš vysoké a z hlediska ekonomiky těžba vychází docela těsně. Je třeba řešit další možnosti činností, kterými by se mohl podnik zabývat," prohlásil ministr Mládek. Kvitoval přitom průzkumné práce, které nyní zaměstnanci GEAMu provádějí v souvislosti s obřím kavernovým zásobníkem na zemní plyn. Tyto práce závěrem roku skončí a vedení podniku doufá, že do té doby podepíše s investorem smlouvu na vlastní ražbu. To by znamenalo pro horníky práci na další roky.

Z více než devíti stovek zaměstnanců, které nyní GEAM Dolní Rožínka zaměstnává, je zhruba polovina horníků. „V dole je 460 lidí, ti by mohli přejít na ražbu zásobníku," poznamenal ředitel závodu GEAM Dolní Rožínka Pavel Koscielniak.

Pokud dojde k uzavření dolu Rožná 1, bude třeba v lokalitě provést rozsáhlé sanační práce. Podle platného vládního usnesení by měl sanaci hradit státní podnik ze svých prostředků. „To je jednoduché, je to státní podnik a stát se o to postará," konstatoval ministr Mládek. Likvidace následků těžby uranu spojené s uzavřením dolu Rožná 1 v Dolní Rožínce má odhadem stát tři miliardy korun. „Jsme státní podnik a stát předpokládá, že bude hradit zahlazení následků této těžební činnosti, stejně jako tomu bylo v jiných lokalitách, kde také vynaložil nemalé peníze," sdělil včera generální ředitel podniku DIAMO Tomáš Rychtařík.

Podle Rychtaříkova vyjádření je nyní jednáno o několika bodech, a pokud se je podaří splnit, zaměstnanost by i po uzavření dolu Rožná 1 měla zůstat zachována. „Kromě těžby v dole Rožná 1 do roku 2017 jde o výstavbu zásobníku plynu. Dále o pokračování prací pro Správu úložišť radioaktivních odpadů k možnosti uložení radioaktivních odpadů v této oblasti a také je ve hře možnost těžby v lokalitě Brzkov," nastínil včera při návštěvě dolu Rožná 1 Rychtařík.

Konečné rozhodnutí o zahájení těžby uranu u Brzkova na Jihlavsku podle ministra Mládka udělá až příští vláda, nicméně je třeba začít činit přípravy, což v současné době znamená především administrativní kroky. Státní podnik DIAMO už dokončil studii proveditelnosti využití uranového ložiska u Brzkova, kterou vláda projedná zřejmě letos v říjnu.

Kvůli zmírnění nezaměstnanosti na Bystřicku ministr preferuje i další zvažované energetické stavby v tomto území. Kromě podzemního zásobníku zemního plynu, který bude vybudován poblíž stávajícího uranového dolu, se přiklání i ke vzniku trvalého úložiště jaderného odpadu v lokalitě Kraví hora.

Ve hře údajně stále zůstává i lokalita Skalka na Bystřicku, kde byla v 90. letech vyražena průzkumná štola, coby dočasné úložiště jaderného odpadu.

---------------

Poslední

Důl Rožná 1 v Dolní Rožínce na Bystřicku je posledním hlubinným uranovým dolem ve střední Evropě. Důlní závod Rožná 1 (Karel Havlíček Borovský) vznikl v roce 1958, o rok později v něm byla zahájena vlastní těžba. V současné době důl funguje na vládní výjimku z roku 2007, a to do doby, dokud bude těžba rentabilní, tedy bez nároku na zdroje státního rozpočtu.

Horníci mohou v dole pracovat pouze zákonem stanovenou dobu; expoziční doba je 2 100 směn, což je zhruba deset let.