Za zimní sezonu jí spotřebuje kolem 14 tisíc tun, což představuje produkci z více než 4000 hektarů polí. Nový teplovodní kotel s výkonem pět megawattů stál 82 milionů korun. Tři čtvrtiny z těchto nákladů uhradila EU a dalších deset procent přidal Státní fond životního prostředí.

Kotelna vytápí asi 4500 bytů, několik školních budov a plavecký bazén. V loňském roce vyrobila kolem 200 000 gigajoulů tepla, podobné množství plánuje pro tento rok. Objem spalované biomasy stoupá několik let. Loni se na výrobě tepla podílely dřevní a rostlinné zbytky 70 procenty, letošní podíl by měl převýšit 80 procent. "Přináší nám to stabilizaci ceny pro naše obyvatele," zhodnotil ředitel společnosti Richard Horký.

Cena tepla bez daně z přidané hodnoty nyní v Třebíči činí 359 korun za gigajoule. V okolních městech se podle Horkého pohybuje kolem 400 korun a výše.

Do konce letošního roku chce TTS zprovoznit další kotel na slámu v jiné části města. Spolupráce se zemědělci se podle Horkého rozvíjí dobře. „Oni v tom vidí pro sebe šanci, protože stavy dobytka klesají," vysvětlil. Kvůli topení biomasou u kotelny vznikají nové skladovací prostory. Balíky slámy, které se přikládají do kotle, mají hmotnost od 350 do 550 kilogramů.

Opuštěnou uhelnou kotelnu společnost TTS koupila od firmy ČEZ v roce 2000 a postupně ji přeměnila ve vícepalivový tepelný zdroj. Kromě zemního plynu, dřevních zbytků a slámy v ní slouží jako topivo lehký topný olej; kotelna obsahuje také zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Horký uvedl, že je to jediný takový zdroj v republice.