„Stavět se mělo letos, ale nakonec z projektu sešlo a investor odešel jinam. Co vím, tak získal už postavenou fabriku, kterou by u nás musel nejdřív postavit," informoval bystřický starosta Karel Pačiska. Firma Dalhhausen v Bystřici chtěla vybudovat závod na výrobu sterilních komponentů pro operační sály. Bystřické radnici tak nyní v průmyslové zóně zbývá jedenáct volných hektarů.

Napojení na dálnici

Rozdělit všechno na malé kousky pro menší podniky však Bystřičtí nechtějí, aby pro případ, že se objeví větší investor. Obsazování bystřické průmyslové zóny je však dlouhodobý problém, protož největší komplikací, která řadu investorů odradí, je chybějící přímé napojení na dálnici. V Bystřici a na Bystřicku je navíc dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v okrese, která převyšuje dvanáct procent. Pokud se nenajde „náhrada" za uranový důl Rožná 1, kde skončí těžba v roce 2017, lidí bez práce ještě přibude.

„Od června má být Bystřicko zařazeno mezi problematické regiony v republice, co se zaměstnanosti týče. Nezbývá ne doufat, že s tím budou spojeny i nějaké podnikatelské pobídky. 20. května máme mít další jednání s CzechInvestem, nicméně to zatím nepřináší výsledek. Vyplňujeme dotazníky ohledně věkového složení nezaměstnaných a jejich vzdělání, ale konkrétního z toho zatím nic nevzešlo, i když různých jednání ve snaze přivést do regionu nové investory jsme absolvovali nespočet," přiblížil starosta.

Cena za pozemky v zóně souvisí s poskytnutou finanční podporou. „Příprava průmyslové zóny byla podpořena dotací, takže můžeme prodávat metr čtvereční za sto korun," sdělil Pačiska.

V roce 2010 v Bystřici ztroskotal několik let připravovaný projekt finské rodinné společnosti Hartwall. Ta chtěla v průmyslové zóně vystavět strojírenský podnik, který by zaměstnal až 250 lidí výrobou vozíků pro maloobchodní sektor, kontejnerů či komponentů do sedadel v automobilovém průmyslu. Zakoupila již parcelu, ale když z jejího podnikání v Bystřici sešlo, radnice ji odkoupila zpět.

Jako sporný se loni ukázal záměr radnice prodat pozemky v průmyslové zóně pražské společnosti UJP Invest.

Ta také slibovala více než 250 pracovních míst. Těsně před prodejem pozemku se ale ukázalo, že původně avizovaná výroba zářičů pro radioterapii se změnila na závod na výrobu jaderného paliva. Proti tomu se pak postavila část obyvatel a podnikatelů formou petice a žádala referendum o tom, zda závod stavět, anebo nestavět. Proti vzniku jaderného závodu se loni v říjnu vyslovilo 2903 lidí, pro výstavbu jich bylo 683, takže další jednání s firmou UJP Invest byla zastavena.