VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šmíd: Problém je, že bioplynky jsou podporovány víc než potraviny

Vysočina – Záměr stavby bioplynových stanic přinesl na Pelhřimovsku řadu kontroverzí. O tématu jsme dosud informovali hlavně z pohledu obcí a jejich obyvatel. Teď přinášíme pohled člověka, který v zemědělství podniká.

13.5.2012
SDÍLEJ:

Josef ŠmídFoto: Deník/Jan Mazanec

Nad výzvami i riziky a dalšími souvislostmi kolem boomu bioplynek se zamýšlí jednatel zemědělské společnosti ZNZ Pelhřimov Josef Šmíd.

Co je podle vás hlavní důvod stavby bioplynových stanic?
Dochází k úbytku zvířat a tím přebývá produkce z polí, která se dříve zkrmila. Vznikají přebytky obilí se vyvážejí, a nebo se zvyšují plochy řepky. Podpora obnovitelných zdrojů, mezi které patří i bioplynové stanice, přišla jako vítaná a hlavně ekonomicky zajímavá alternativa využití zemědělské produkce. Toto vše má svou historii. Po roce 1990 se hlavně řešil návrat půdy majitelům, a zapomnělo se na podporu zemědělců a regionálních produktů. Proto ani vyjednané podmínky pro vstup do EU nebyly dobré, takže zemědělci v takzvaných starých státech Unie byli a jsou podporováni více, než ti naši. Pak se v supermarketech objevují dotované levnější potraviny z jiných zemí. Tím pádem se u nás snižuje chov drůbeže, prasat i skotu. Naštěstí mají zemědělci cit hospodáře a starost o lidi, kteří by zrušením živočišné výroby přišli o práci a tak ji dlouhá léta drží, i když na ní často prodělávají.

Dá se s přebytkem rostlinné výroby dělat něco jiného, než ho dávat do bioplynek?
Jistě,  prodávat ho. Pozitivní  je to, že i v dobách velkých přebytků se všechno zboží prodalo. Navíc je tu Státní zemědělský intervenční fond, který má nadprodukci nakupovat. Takže bioplynky nejsou jediná alternativa co dělat se zemědělskou produkcí.

Co je jejich hlavní výhodou?
Garantovaná cena elektřiny vyrobené v nich je na 15 let. To nemá žádný zemědělský produkt. Proto jich taky na Vysočině vyrostlo už téměř 40 s hodinovým výkonem 25 MW, což je asi 12 procent Česka. Ročně spotřebují produkci z více než 15 tisíc hektarů. Je to tím, že Vysočina má stále ještě relativně početnou živočišnou výrobu, proto je to kraj vhodný pro bioplynky. A dokud bude podpora trvat, budou se stavět další.  Takže i když se jedná o investici v desítkách milionů korun, je rentabilita vyšší a návratnost rychlejší než u jiných investic do zemědělství. Nechápu ale, proč jsou alternativní zdroje podporovány více než potraviny. To je otázka pro ty, kteří mají hledět do budoucna.

Jaké jsou naopak nevýhody bioplynových stanic?
Na výstavbu i provoz zařízení jsou třeba velké náklady, na uskladnění deseti a více tisíc tun surovin jsou třeba prostory a také je při svozu značné zatížení cest i dopravních prostředků. Je tu i hluk strojního zařízení a nárůst ploch kukuřice, která je náchylná k erozi a začíná být problém sestavit dobrý osevní postup. Pokud se kejda a hnůj použije do bioplynky, tak tato kvalitní organická hnojiva nepřijdou do půdy. Přitom jsou základem sorpčního komplexu (schopnost půdy vázat na sebe živiny – pozn. red.). Takže zvlášť na Vysočině, kde je mocnost ornice nízká, může být brzy problém s udržením úrodnosti půdy.

Z bioplynek jde na pole takzvaný digestát, zbytek po výrobě bioplynu. Je schopen nahradit hnůj a kejdu?
Na rozdíl od kejdy sice digestát nesmrdí, ale s kvalitním organickým hnojivem se nedá srovnat. Jak říká specialista naší firmy na hnojiva Vlastimil Minka, lze ho považovat spíše za hnojivo s velmi pomalým využitím živin.

Ze surovin pro bioplynky budí nejvíc otazníků kukuřice. Jaké jsou k ní alternativy?
Jsou technologie, které potřebují k výrobě plynu velké množství kukuřičné senáže, ale používají se také obilní směsky, travní senáže a částečně pak hnůj či kejda  a  různé organické zbytky. Některé technologie jsou schopny ve fermentorech zpracovat i větší podíl hnoje, kejdy a organických zbytků, což jsou třeba  zbytky po loupání brambor.

Jaká jsou dlouhodobá rizika stavby bioplynek?
Z hlediska vlivu na krajinu je to hlavně změna struktury pěstovaných plodin, konkrétně se zvýší plochy kukuřice. Vzhledem k tomu, že je to širokořádková plodina, je tu větší nebezpečí eroze půdy. Také není prokázáno, jaký vliv bude mít dlouhodobé používání digestátu.

Odpůrci bioplynek hovoří také o tom, že používání zemědělských plodin na jiné věci než jídlo je etický problém…
Ano, na jedné straně se snižují zásoby neobnovitelných zdrojů energie a je větší tlak na využívání alternativních zdrojů, a proto se připravuje i výroba biopaliv s větší účinností využití energie. Na straně druhé strmě rostoucí počet obyvatel planety bude nutně potřebovat potraviny. Pomoc přichází v podobě geneticky modifikovaných plodin, ale to je téma na jiný rozhovor.

Je rozdíl mezi tím, když stanici staví místní zemědělský subjekt, a když naopak firma, která nemá pozemky?
Ze zájmu investorů mimo zemědělství je patrné, že jde o lákavou investici. Ten druhý případ je rizikový v tom, že firma je plně závislá na jiných dodavatelích biomasy v řádech tisíců tun, přičemž její cenu nelze dlouhodobě předvídat.  Pokud se totiž změní podmínky a třeba se neurodí, tak zemědělec neukončí činnost, protože je spojen s půdou a sám produkuje surovinu pro bioplynku, ale bude hledat jiné možnosti.

To ale nemusí platit o investorech zvenku, kteří jiné možnosti nemají. Budou pokračovat i tehdy, až se změní výkupní cena elektrické energie nebo daňové zatížení, a činnost bude ztrátová? 

Dnes se jeví jako řešení zemědělskou produkci využít k výrobě energie, ale za pár let může být situace v potravinách úplně jiná.

Někteří investoři argumentují tím, že bioplynky jsou cestou, jak oživit chátrající areály JZD…
Využití areálů závisí pochopitelně na jejich umístění a místních podnikatelích. Na výstavbu bioplynek je asi použít lze, ale na druhé straně výroba sama není náročná na obsluhu, takže kromě možné nabídky tepla pro obec to asi nepřinese další zaměstnanost. A vzniklé odpadní teplo se buď využije, nebo ne.

Co se tedy „vyplatí" dělat zemědělcům na Pelhřimovsku, pokud nechtějí stavět bioplynky?
Vzhledem k aktuálním dobrým cenám komodit se určitě vyplatí pěstování téměř všech tržních plodin – pšenice, ječmen, řepka – nejlépe v kombinaci s živočišnou výrobou tak, aby se udržela rovnováha v přírodě, zachovala půdní úrodnost a byly tu regionální potraviny. Všichni přece chtějí vědět, co jedí. A naši zemědělci jsou mimochodem z hlediska potravinářského kontrolováni jako málokteří jiní. Podle mě se v zemědělství za posledních 20 let udělal veliký kus práce. Zvýšila se produktivita práce, změnily se technologie a zvýšila užitkovost – to jsou obdivuhodné věci. A to dává velkou naději do budoucna. Když bude každý dělat to, co umí nejlépe a na co je zařízen, dodržovat přitom zásady střídání plodin, vápnění i organické hnojení a přiměřený rozsah živočišné výroby, nebude muset v budoucnu řešit nepředvídané problémy. Jsem přesvědčen, že klasické zemědělství je cesta. I když je na ní spousta práce.

Jan Mazanec

Autor: Redakce

13.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Vychovatel 20 000 Kč Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami) VYCHOVATEL/KA. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nástup možný ihned., Pedagogické vzdělání, vychovatelství, speciální pedagogika, ŘP výhodou, Požadavky: kladný vztah k dětem, autorita, organizační schopnosti, samostatnost, důslednost, spolehlivost, flexibilita, komunikativnost, empatie, sociální obratnost, ochota vzdělávat se. Pracoviště: Soukromý dětský domov, s.r.o., 675 03 Budišov u Třebíče. Informace: Ilona Kolmanová, +420 606 745 405. Výroba - Technici v ostatních průmyslových oborech jinde 18 000 Kč Technici v ostatních průmyslových oborech jinde neuvedení SERVISNÍ TECHNIK. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: středoškolské vzdělání technického směru,, řidičský průkaz sk. B; vyhl. 50/1978 Sb. výhodou., Prvotní kontakt na e-mail: ucetni@aeksvarovani.cz. Pracoviště: Aek svařovací technika s.r.o., Pražská, č.p. 410, 674 01 Třebíč 1. Informace: Petra Keliarová, . Výroba - Výroba Elektrotechnici a technici energetici 20 000 Kč Technici elektronici TECHNIK ZKUŠEBNY. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Středoškolské vzdělání v oboru slaboproudé elektrotechniky., Orientace ve výkresové dokumentaci a elektrických schématech.. Pracoviště: Mega - měřící energetické aparáty, s.r.o. - pracoviště rozvodna ptáčov, 674 01 Třebíč 1. Informace: Josef Laštovička, +420 775 662 418. Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Strojní inženýr 30 000 Kč Inženýři elektrotechnici a energetici přístrojů, strojů a zařízení SPECIALISTA PRŮMYSLOVÉ AUTOMATIZACE. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 45000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Společnost NUVIA a. s. je významná inženýrsko-dodavatelská společnost zajištující komplexní dodávky a služby pro zákazníky z oblasti průmyslové automatizace. Sídlíme v Třebíči, v rámci nadnárodního koncernu Vinci nás najdete po celém světě. , , Divize průmyslové automatizace hledá nového kolegu, který se orientuje v oblasti elektro a má zájem se podílet na realizaci projektů, projektování a programování systémů, strojů a zařízení pro oblast průmyslové automatizace., , Co bude náplní Vaší práce:, - programování řídicích systémů strojů a zařízení (PLC, případně PC), , - podílení se na projektování řídicích a automatizačních systémů, , - zpracovávání technické dokumentace k realizovaným zakázkám, , - poskytování technické podpory zákazníkům i interně, , - poskytování požadavků na nákup dílčích komponent pro zakázky., , Co od Vás očekáváme:, - vysokoškolské vzdělání nebo středoškolské vzdělání v oboru elektro , - znalosti v oblasti průmyslové automatizace výhodou,, - řidičský průkaz skupiny B,, - znalost anglického jazyka na technické úrovni.. Pracoviště: Nuvia a.s. - provozovna třebíč, Hrotovická-Průmyslová Zóna, č.p. 168, 674 01 Třebíč 1. Informace: Eva Skálová, +420 568 409 815.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Shromáždění k výročí 17. listopadu.
9

Jak jsme se změnili 1989–2018

Videosouhrn 16. listopadu 2018

Tisíceré ne Babišovi a jízda nejdelším železničním tunelem: zhlédněte videa dne

Bude možné zajít na Kafe s Osmanym Laffitou

Třebíč - Vtipný, pracovitý, energický a úspěšný. To vše platí o módním návrháři kubánského původu Osmanym Laffitovi.

Jihlava dobře napadala, uznal po derby třebíčský bek Szathmáry

Třebíč – Parádní zápas. Zajímavé utkání před báječnou kulisou téměř tří a půl tisícovek fanoušků nabídlo utkání Třebíče s Jihlavou. Chybělo jen góly. Výkony brankářů a precizní defenzivní hra převážily nad útočnými manévry hráčů. Zvláště třebíčské šiky po předchozích kanonádách měly notně zvlhlý prach, takže hostům stačil k vítězství jediný zásah. „Přišlo mi, jako bychom se proti nim báli hrát,“ netajil třebíčský obránce Šimon Szathmáry.

Stavby století jsou vystavené na třebíčské radnici

Třebíč - Stavby století jsou k vidění ve vestibulu a v prvním patře radnice na Karlově náměstí. Na celkem 23 panelech mohou návštěvníci vidět významné stavby století v Třebíči a dalších obcích a městech Vysočiny. Pět panelů je věnováno stavbám století celé republiky. Výstava potrvá do 30. listopadu.

Na Dukovanech skončili oba zubaři

Dukovany – Do svízelné situace se dostali pacienti, kteří navštěvovali ordinace zubařů v Jaderné elektrárně Dukovany. Vedení elektrárny oznámilo, že soukromá společnost, která tam zhruba rok obě ordinace provozovala, informovala, že končí s okamžitou platností.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT