Platy v kraji za druhé čtvrtletí mírně stouply

Proti stejnému období minulého roku si tak lidé polepšili o 3,2 procenta, což bylo o něco rychlejší tempo růstu než v celé republice. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) však mzdy vyplácené v tomto kraji zaostávají za českým průměrem o 2 454 korun, mezi regiony jsou páté nejnižší.

Mzdový průměr na Vysočině podle ředitele krajské hospodářské komory Tomáše Prchala zřejmě ovlivňuje i větší podíl lidí zaměstnaných v zemědělství. „Nemyslím si, že by třeba ve strojírenství lidé měli méně než jinde,“ uvedl.

Podle ČSÚ činily průměrné hrubé mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství v celém Česku od dubna do června necelých 17 700 korun.

Průměrná mzda v republice od začátku letošního dubna do konce června vzrostla meziročně o 2,5 procenta na 23 984 korun.

Spotřebitelské ceny se však ve stejném období zvýšily o 1,8 procenta, reálně tedy platy stouply o 0,7 procenta.

Na Vysočině pobíralo v letošním druhém čtvrtletí plat přes 165 tisíc lidí, ve srovnání se stejným loňským obdobím je to o 0,7 procenta vyšší počet. Méně než na Vysočině byli od dubna do června placeni zaměstnanci ve čtyřech krajích, a to v Karlovarském, Zlínském, Olomouckém a také Pardubickém.

V minulém roce se řada odborových organizací ve firmách na Vysočině spokojila s dohodou o stagnaci mezd. Pro letošní rok už chtěly odbory růst. Ve strojírenství vyjednali odboráři navýšení mezd většinou do tří procent.

Podle Prchala teď ve firmách na Vysočině převažuje spíš mírně optimistické očekávání budoucího vývoje, proto stále přibírají zaměstnance. Podniky jsou ale opatrnější, a nevytvářejí nová pracovní místa tak rychle jako před hospodářskou krizí. Někdy raději stávajícím zaměstnancům připlatí, aby je motivovaly k vyšší produktivitě práce.