Podle starosty Přibyslavi Martina Kamaráda jsou dotyčné obce odsouzené pouze do role diváků. Do procesu nemohou nijak zasáhnout.

„Problém je v tom, že pokud se chráněné ložiskové území rozšíří, zasáhne to do práv vlastníků pozemků na tomto území. Kromě toho obce, kterých se to týká, mají o celém procesu minimum informací. Ty, které se k nám dostanou, jsou většinou obecného rázu. Proto by bylo žádoucí, aby obce, kterých se těžba má v budoucnu týkat, byly účastníkem řízení v okamžiku, kdy se bude o rozšíření chráněného ložiskového území jednat," informoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Podle jeho slov nebyl navíc v uvedené lokalitě proveden řádný geologický průzkum.

Ministerstvo průzkumy nechystá

„Ten tam ale měl být proveden předtím, než státní podnik Diamo požádal o rozšíření chráněného ložiskového území. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale s průzkumem v tomto území v současné době nepočítá, protože se tam uskutečnil v dřívějších letech," zdůraznil starosta Kamarád.

Podle mluvčího ministerstva Františka Kotrby byl v této lokalitě průzkum proveden už v letech 1976 až 1991.

Podle místostarosty Přibyslavi Michaela Omese se firma Diamo v případě žádosti o rozšíření chráněného ložiskového území opírá o takzvaný horní zákon z roku 1988, který říká, že účastníkem řízení je pouze žadatel, nikoliv obce, kterých by se těžba měla týkat.

To ale místostarosta Omes považuje, s ohledem na současnou situaci, za velmi neseriózní, protože doba se od roku 1988 poněkud změnila, a tak by měl stát přistupovat k soukromému vlastnictví a požadavkům místních samospráv úplně jinak. Přitom návrh na rozšíření ložiskového území zasáhne do katastru tří obcí. Jedná se konkrétně o Českou Jablonnou, Brzkov a Horní Věžnici.

Podle starosty Martina Kamaráda se obce budou aroganci úřadů bránit, a to s pomocí právníka Luboše Klimenta.

„Dále je tu možnost přijaté rozhodnutí právní cestou napadnout a podobně," nastínil možnou obrannou strategii obcí starosta Kamarád.

Podle jeho slov bude třeba, aby obce neztrácely ostražitost a pohlídaly si, kdy státní podnik Diamo podá na Ministerstvo životního prostředí žádost o rozšíření chráněného ložiskového území, a poté bude třeba interpelovat odpovědné osoby a dotazovat se jich na správnost postupu státních orgánů.

Konečně rozhodnutí o tom, zda se těžba uranu v Brzkově obnoví, by měla za několik let učinit vláda. Podle odborné studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023.

Podle plánů by měla být uranová ruda převážena na zpracování z Přibyslavi vlakem do několik desítek kilometrů vzdálené chemické úpravny u nynějšího uranového dolu Rožná na Žďársku.