Důležitost existence zemědělských družstev s ohledem na celkový život na vsi si uvědomuje i Pavel Karásek, starosta Dešova. „Kdyby zaniklo družstvo, tak tady máme 60 nezaměstnaných,“ odhadl počty.


Činnost zemědělců má v českých podmínkách zásadní vliv na stav a vzhled krajiny. „Vysočina je učebnicový příklad. Zemědělci mají zaplaceno za výrobu potravin nebo surovin pro potravinářskou výrobu a přitom udržují krajinu v obyvatelném a příjemném stavu pro budoucí generace,“ podotýká Pavel Kováčik, poslanec Parlamentu České republiky a místopředseda zemědělského výboru.


Pro význam zemědělství na Vysočině používá poslanec Kováčik jedno přirovnání: „Dříve se říkávalo, že chov skotu je jakýmsi těžkým průmyslem, základním faktorem úrodnosti půdy,“ řekl. Počty krav však zemědělci musejí v současné situaci snižovat. „Na Vysočině máme nerovnoměrné srážky, na živiny a humus poměrně chudé půdy, zejména v polohách od 500 metrů nahoru. Chov skotu sloužil jako prostředek k udržení, případně i rozvíjení půdní úrodnosti. Krátkodobě se dá výpadek nahradit zaoráváním slámy a podobného, ale dlouhodobě to není možné udržet,“ dodal Kováčik.


Kromě mnoha koutů typické Vysočiny je na zemědělství existenčně závislý celý jihozápad třebíčského okresu. Podle Františka Simandla ze zemědělského družstva v Dešově se prozatím snaží držet všechnu výrobu.