A stále přibývají další projekty, jen na krajských webových stránkách se jich od konce minulého roku objevilo asi pět.

Na distribučním území společnosti E.ON, do něhož na Vysočině patří Žďársko, Jihlavsko, Třebíčsko a Pelhřimovsko, je připojeno k síti 28 výroben elektrického proudu z bioplynu a menšinově ze skládkového plynu.

„Jejich celkový instalovaný výkon činí 18,4 megawattu,“ uvedl mluvčí společnosti Vladimír Vácha. „Šance na připojení nových výroben v kraji Vysočina je reálná, nic-méně lokálně specifická,“ doplnil Vácha.

Podle jeho vysvětlení jsou už někde možnosti distribuční sítě omezeny kvůli již připojeným bioplynovým stanicím, fotovoltaickým a větrným elektrárnám.

Rozhodlo až referendum

Na Havlíčkobrodsku, které spadá do distribučního území společnosti ČEZ, bylo zatím zprovozněno deset bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 6,9 MW.

„Obecně lze říci, že zde poptávka po připojování bioply-nových stanic nestoupá, ale udržuje si setrvalý stav. Každá žádost o připojení je posuzována jednotlivě,“ řekl mluv-čí firmy ČEZ Jiří Kosina.

Stavby dalších stanic se při-pravují třeba ve Veselé na Pelhřimovsku, v Krahulčí na Jihlavsku, obci Lavičky na Žďársku a u skládky komunálního odpadu Petrůvky na Třebíčsku.

Někde se takové projekty nelíbí obyvatelům, kteří mají strach ze zápachu a růstu dopravy. Nejdál zašel případ v Libkově Vodě na Pelhřimovsku. Lidé tam loni odmítli stavbu „bioplynky“ v místním referendu. Nizozemský investor se teď snaží na obci soudně vymoci 2,5 milionu Kč jako náhradu škody.

Výhodné dotace umožnily růst bioplynových stanic v celém Česku, jejich počet se za loňský rok zvýšil o 84 provozoven na 264. Stát se začal obávat, že u bioplynu vznikne stejný problém jako u fotovoltaiky, jejíž rozvoj se promítl do zdražení elektřiny. Ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu proto loni zrušila dotační programy pro bioplyn. Resort zemědělství ale pod novým ministrem Petrem Bendlem dotace obnovil.