Několik desítek hektarů polí v porovnání s minulým rokem přidali také bramborám, jichž tradičně pěstují nejvíc v Česku. Skoro polovinu z celkové osevní plochy v kraji zabírají obiloviny, i když se rozloha obilných polí proti loňsku o čtyři procenta snížila. Podle soupisu ploch osevů, které tento týden zveřejnil Český statistický úřad, to bylo hlavně na úkor jarního ječmene.

Pěstitelé na Vysočině nemají v republikovém srovnání dominantní postavení jen v produkci brambor. Pěstují nejvíc kmínu a kvůli krmivu pro dobytek a kvůli zemědělským bioplynovým stanicím také nejvíc plodin sklízených na zeleno, včetně kukuřice. Druhá příčka mezi kraji patří Vysočině v pěstování máku, předstihl ji pouze Středočeský kraj. Maková pole čítají na Vysočině 5 372 hektarů.

Brambory letos na Vysočině rostou na 8302 hektarech polí, proti loňsku přidali zemědělci této plodině 40 hektarů, zatímco v předchozích dvou letech její pěstování omezovali.

Český bramborářský svaz na jaře uvedl, že podle informací od pěstitelů letos očekává mírné zvýšení u pěstování brambor na výrobu škrobu a stagnaci u odrůd pěstovaných na jídlo.

Zemědělské plodiny zabírají na Vysočině dohromady 276 833 hektarů půdy, což je třetí největší osevní plocha mezi kraji. Větší rozlohu má jen ve Středočeském kraji a na jižní Moravě.

Obilí roste na 130 853 hektarech polí Vysočiny. Přes polovinu zabírá pšenice, následuje ječmen. Žito budou v kraji sklízet z 3 260 hektarů. Víc žita mají pouze pěstitelé na jihu Čech.

Rozloha polí s řepkou olejnou se na Vysočině meziročně zvýšila téměř o devět procent na 40 863 hektarů. Podle zemědělců je v kraji řepka jedinou z hlavních plodin, jíž se nyní netýká pokles cen.

Rozloha polí s plodinami sklízenými na zeleno činí 83 231 hektarů, o 4 452 hektarů víc než před rokem. Z toho kukuřice na siláž roste na 41 156 hektarech.

Plochy osevů na Vysočině. Infografika.

Věra Stejskalová