Provozu šéfuje Josef Borek (J. B.), který Deníku společně s marketingovou manažerkou Mirkou Kvíčalovou (M. K.) popovídal o myšlence, která vedla k návratu původního salámu Vysočina 1967 na pulty obchodníků.

V Hodicích se vyrábí oba typy salámu Vysočina. Jak klasická, tak podle původní receptury z roku 1967. Kdy a proč se Hodice vrátily k původní receptuře?
M. K.: K návratu došlo v devadesátých letech, respektive na přelomu století. Minulý management na tom tehdy spolupracoval s Makrem, které bylo velkým tahounem při spolupráci a obnově tradičních receptur.

To znamená, že podnět přišel zvenčí?
M. K.: Nebylo to úplně zvenčí, někdo jim to musel nabídnout. Ale byl to tehdy partner, který byl ochotný do toho jít a prodávat tento produkt. Ze začátku se to tedy prodávalo jenom přes Makro.

Jak se Vysočina 1967 uchytila u zákazníků. Kupují si ji více než tu klasickou?
M. K.: Kvalitnější a dražší potraviny, tedy i Vysočina 1967, se prodávají hůře než ostatní. To platí ale obecně přes celý byznys, nejlépe jdou na odbyt levnější uzeniny.

Kde si v současné době mohu salám Vysočina 1967 koupit kromě podnikové prodejny?
J. B.:V současné době je k dostání v obchodních sítích celé řady řetězců. Vysočinu si koupíte v Coopu, Bille, Tescu, Sparu nebo Globusu. Díky fúzi s krahuleckým závodem a většímu portfoliu produktů se nám podařilo salám rozšířit. Se dvěma nebo třemi našimi výrobky bychom jen těžko ustáli podmínky těchto typů prodejců.

Které salámy z hodické produkce jsou mezi spotřebiteli nejoblíbenější?
J. B.: Mezi nejoblíbenější samozřejmě patří salám Vysočina a potom už tradičně lovecký salám a poličan.

Začaly se v hodické masně v posledních deseti letech vyrábět také nějaké nové značky?
J. B.: V posledních letech vyrábíme salámy španělského typu Corrida. Zákazníka si tyto salámy hledají obtížněji. Platí zde to, že když už chtějí lidé například parmskou šunku, tak si připlatí a koupí ji přímo od Itala.