Podobně jsou na tom i jiné podniky. „Obilniny nám vyšly, kukuřici ale sežehlo slunce," potvrdil agronom Zemědělského družstva v Hrotovicích Vít Ševčík.
Přibližně o třetinu očekávané úrody také nejspíš přijdou družstevníci z Dešova. Kukuřici přitom na jaře zaseli na celých 390 hektarech půdy. „Jsme v polovině sklizně a zajíci se mají počítat až po honu, ale vypadá to, že na výnosu budeme mít 20 až 25 tun z hektaru. V jiných letech jsme přitom měli 35 i víc tun, někdy taky kolem 40," upozornil agronom František Zvěřina.
Podle něj může nedostatek kukuřice zastavit i bioply- novou stanici, která v Dešo- vě funguje. „Máme rezervu z loňska na úrovni asi 30 tun, kterou využijeme. Pokud ale bude kukuřice opravdu nedostatek, tak budeme muset přijmout opatření. Zatím jsou to ale jen dohady a spekulace. Po sklizni ještě není," dodal František Zvěřina.
Předjímat nechtěl ani výčapský agronom Pavel Šutera. „Málo kukuřice bude problém, ale věříme, že to nějak vyjde. V zemědělství musíme vždycky doufat, že to vyjde," poznamenal.
Jisté je, že zemědělcům letos počasí nepřálo. Čtyři z osmi měsíců byly srážkově podnormální, ani v jednom z těch dosavadních navíc nepršelo víc, než je pro něj obvyklé.
V srpnu sice podle meteorologů pršelo, jak je pro tento měsíc běžné, všechna voda však spadla během tří dnů.
„Je to příklad toho, že v posledních letech nastává změna v dynamice srážek v tom ohledu, že celkové množství srážek se výrazně nemění, avšak vyskytují se období sucha, která se střídají s výskytem vysokých úhrnů v přívalových deštích," líčila Marie Doleželová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
