Ty jsou totiž nyní často závislé na penězích od ministerstva školství a jejich odebrání by pro řadu církevních škol znamenalo vážné finanční problémy. Pesimistické odhady hovoří až o jejich likvidaci.

Řada ředitelů, učitelů i rodičů vyjádřila svůj nesouhlas s návrhem financování podpisem petice. Jedním z důsledků je zavedení pracovní skupiny, ve které pracují zástupci katolických škol, a spolu s ministerskými úředníky reformu probírají. „Doneslo se mi, že o likvidaci katolických škol, jak se hovořilo v původních nejčernějších odhadech, by se v žádném případě jednat nemělo," řekl Vít Feldbabel, nový ředitel Katolického gymnázia v Třebíči. „Domlouvají se oficiální parametry financování a já věřím, že se podaří nastavit rozumný kompromis," dodal.

Podle mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kláry Bílé by výsledný dokument měl podepsat premiér a zástupci církví. „V tomto dokumentu bude jasně uvedeno, co by měl financovat stát a co církve. Cílem je nastavení financování tak, abychom dali důraz na kvalitu, ne na kvantitu. U základních škol by tak mělo financování být nastaveno v kombinaci na třídu a žáka, u středních škol na obor," uvedla mluvčí.

Spekulace

Na výslednou podobu nastavení nového způsobu financování si školy ještě musejí počkat, což nahrává spekulacím. Už teď se vyrojily návrhy, odkud by církevní školy v případě odstřihnutí od ministerských peněz hledaly náhradu. Hovoří se o školném či financování z výnosů církevních restitucí.

Ani jedna varianta však podle ředitele Katolického gymnázia v Třebíči není ideální. „Školné vnímám přinejmenším jako diskriminační. Plátci daní jsme všichni a myslím, že právo na středoškolské vzdělání by měl mít každý zdarma nehledě na to, kdo je zřizovatelem škol," podotkl ředitel Feldbabel. Ten také namítl, že pro řadu rodičů by navíc bylo zavedení školného mimo jejich finanční možnosti. Zároveň odmítl i druhou uvažovanou variantu.

„Neumím si představit, že by finanční prostředky z církevních restitucí, které mají umožnit odluku církví od státu a zajistit jejich budoucí existenci, mohly stačit na rozumné fungování katolických škol," řekl Vít Feldbabel.

Zřizovatelem Katolického gymnázia v Třebíči, které v dnešní podobě funguje od roku 1993, je Biskupství brněnské. To pouze poskytuje škole budovu, na kterou přispívá, samotný provoz školy je dotovaný právě z ministerstva školství. Zastavení tohoto finančního toku by znamenalo ohrožení pokrytí běžných provozních nákladů.

Katolické školy se dočkaly zastání také z Bruselu. „Spojovat zákon o finančním a majetkovém vyrovnání s církvemi s financováním církevních škol je nesmysl, podobně jako začít vybírat na těchto školách vysoké školné. Církevní školy nejsou výběrové a ani na nich většinou nestudují věřící lidé. Jsou to většinou lidé, kteří vnímají církevní školství jako alternativu k jiným školám s tím, že mají vyšší důraz na etickou a náboženskou výchovu v osnovách," konstatoval europoslanec Tomáš Zdechovský. Také on se postavil za církevní školy a podepsal petici, která na jejich podporu vznikla.