Aktuálně zaměstnavatelé na Vysočině nabízí bezmála osm tisíc pracovních míst pro cizince. Poptávka je po šičkách, kuchařích, svářečích a montážních dělnících.

„Firmám nic jiného nezbývá, vzhledem k nedostatku lokální pracovní síly a určitě tento trend v letošním roce nepoleví,“ řekla Hana Orgoňová z jihlavské personální agentury Grafton Recruitment.

V porovnání s ostatními regiony České republiky jsou mzdy dělníků na Vysočině podle ní nadprůměrné a mzdové navýšení zde probíhalo v posledních letech průběžně. „Proto by ani plošné navýšení mezd nepřilákalo české pracovníky, kterých je prostě nedostatek A to nejen na Vysočině,“ dodala.

Firmy mohou prostřednictvím Hospodářské komory žádat o kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny a dalších zemí. Loni tak učinilo sedm desítek firem z Vysočiny. Žádaly o pět stovek ukrajinských zaměstnanců. Pro srovnání, v celé České republice komora vyřídila tři tisíce žádostí firem o téměř 17 tisíc zahraničních pracovníků.

Zájem o cizince na Vysočině

Okres Volná pracovní místa Nabízeno pro cizince v %

Havlíčkův Brod 1148 686 59,8

Jihlava 2941 2706 92,0

Pelhřimov 3538 2825 79,8

Třebíč 1476 774 52,4

Žďár nad Sázavou 1344 891 66,3

Kraj celkem 10 447 7 882 75,4

Zdroj: UP ČR

Zpět na Vysočinu. Firmy chtějí z Ukrajiny získat zedníky, řidiče, truhláře. Ve většině případů se jim to daří. Dříve byly brzdou zdlouhavé administrativní úkony s vyřizováním víz, nyní vyřízení žádosti od podání do příjezdu zaměstnance trvá nejdéle tři měsíce.

Šéf krajské hospodářské komory na Vysočině Richard Horký si to pochvaluje. „Dříve si firmy vytipovaly zaměstnance, ale oni nechtěli půl roku čekat. Šli raději do Polska nebo Maďarska, kde dostali vízum během týdne,“ zdůraznil.

Hospodářská komora připomíná, že zaměstnavatelé mohou žádat pouze o kvalifikované pracovníky, kteří se musí stát kmenovými zaměstnanci. Program tedy neumožňuje firmám zaměstnat cizince na nekvalifikované pozice, jako jsou kupříkladu dělníci výkopových prací, uklízečky nebo doručovatelé balíků.

Žádat nemohou ani agentury práce. Ty si opatřují zaměstnance vlastním způsobem a zájem je i o jejich služby. Obsazují především nekvalifikované pozice. Agenturní pracovníky zaměstnávají i velké montážní firmy na Třebíčsku. „Náš výrobní závod v Okříškách nyní zaměstnává zhruba 70 zahraničních agenturních pracovníků a tento počet plně reflektuje našim potřebám,“ sdělila Daniela Vilhelmová ze společnosti Fränkische.

Stejné peníze

Vládní program umožnil řadě Ukrajinců pracovat v České republice legálně. Podle všeho nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů. „Ukrajince zaměstnáváme a odměňujeme úplně stejně, jako tuzemské spolupracovníky,“ uvedl již dříve jednatel brtnické stavební firmy Start Vlastimil Zelený. „Ukrajinské kolegy přitom zaměstnáváme rádi, oceňujeme na nich ochotu pracovat a snahu naučit se česky a začlenit se mezi místní lidi,“ poznamenal.

Hospodářská komora na Vysočině chce přivést zaměstnance i z jiných zemí. V hledáčku má Bělorusko a Srbsko. „Jsou tam české enklávy, podobně jako Banát v Rumunsku. Dala by se tam získat pracovní síla bez jazykové bariéry,“ myslí si šéf komory Horký.

Povolení k zaměstnání vyřizuje Úřad práce ČR. „Převažují krátkodobá povolení na dobu maximálně tří měsíců. Počty žádostí rostou, v některých krajích do tisíců měsíčně,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Cizinci jsou pracovitější a snaživější

Čechům obecně zaměstnávání cizinců nevadí. Vyplývá to z průzkumu, který pro personální společnost Předvýběr.cz zpracovala agentura Stem/Mark. Třetina dotázaných uvedla, že cizinci pracují stejně jako Češi, jedenáct procent dotázaných se dokonce domnívá, že jsou pracovitější a snaživější. Jenom patnáct procent lidí míní, že zahraniční zaměstnanci odvádějí horší práci. Téměř polovina dotázaných na otázku neuměla odpovědět. Stejně tak lidem nevadí, když je v obchodech nebo v restauracích obsluhují cizinci. Čtyřem lidem z deseti to rozhodně nevadí, polovině oslovených to spíše nevadí, naopak zahraniční personál vadí jen třem procentům dotázaných.