„Lidé nakupují ve velkých řetězcích, kde najdou všechno na jednom místě a také tam mají hodně slevových akcí. Na nízké ceny slyší všichni. Podle mě se většina lidí moc nekouká na kvalitu a řekla bych, že vzhledem k současné situaci se to ještě zhorší,“ posteskla si Tomšíčková.

Důvodem poklesu tržeb jsou podle ní i zavřené školy. „Naše produkty jsme dodávali i do středních a mateřských škol. Teď bohužel nemůžeme,“ poznamenala.

Tomšíčková také přiznala, že jako malí výrobci nic nezmůžou. „Když by to byl dlouhodobější problém, tak si ani nechci představit, jaké dopady by to na nás mělo,“ přemítala vedoucí třebíčské farmy.

Ani v Mlékárně Krasolesí na Pelhřimovsku si teď neví příliš rady, jak zvýšit prodej. Výraznou část jejich odbytu totiž vždy tvořila gastronomie. „Gastronomie nám za normálního provozu dělá přes padesát procent tržeb. Teď je to mnohem méně. Řekl bych, že je tam pokles až o dvě třetiny. Děláme proto individuální rozvozy jako na jaře. Jinak ale nevím, kde máme zákazníky brát,“ krčil rameny David Kolman z Mlékárny Krasolesí.

Maso a zeleninu dodávala do restaurací a školních jídelen také Biofarma Sasov u Jihlavy. „Naštěstí to nebyla dominantní část našeho trhu. Soustředíme se na soukromé odběratele a rodiny. Je velké štěstí, že nejsme závislí na nějakém výhradním odběrateli. Je to sice pracnější, než mít dva tři odběratele, ale v této situaci jsme za to rádi,“ oddechl si manažer Biofarmy Saso Jiří Pykal.

Výhodou je podle něj pro firmu také e-shop, kde nabízí své produkty. „Zdá se nám, že lidé začínají postupně zvětšovat své objednávky. Jsou doma a víc vaří, když teď děti nechodí do školy. Na jaře to bylo úplně stejné,“ srovnával Pykal.

Na rodinné farmě Votavových na Havlíčkobrodsku se podle Jiřího Votavy staršího nouzový stav ani pandemie koronaviru zatím nepodepsaly. „Sám jsem se divil. Čekal jsem nějaké problémy, protože jehněčí maso zavážíme až do pražského řeznictví, kde ho prodávají a také ho expedují do restaurací. Podle posledních zpráv ale fungují dál. A dokonce maso, které dodávali do hotelů, teď víc kupují lidé a vaří z něj doma,“ pochvaloval si Votava.

Zemědělci a farmáři na Vysočině se nejvíc bojí karantény. „Nejhorší scénář je, že koronavirus sami dostaneme a nebudeme moc krmit zvířata a pracovat,“ potvrdil Votava.

Na Farmě rodiny Němcovy nastavili pravidla tak, aby se nemoci Covid-19 vyhýbali co nejdéle. „Máme strach, že pandemie zasáhne naše zaměstnance, zvláště když noví lidé na brigády chodit nechtějí. Ono to přijde, je jen otázkou kdy a v jakém objemu. Roušky a dezinfekci používáme, to je nutné. Také se snažíme, aby se provozy nemíchaly a lidé se zbytečně nepotkávali,“ informoval František Němec z netínské farmy na Žďársku.

Preventivní opatření zavedli i v jednotlivých zemědělských družstvech. „Udělali jsme osvětu mezi zaměstnanci, aby se vyvarovali společenských akcí a nikam se moc nehrnuli. Největší obavy máme o provozy živočišné výroby. Kdyby virus pronikl tam, byl by to pro zemědělce problém. Zvířata musí denně žrát, krávy je potřeba denně dojit,“ obává se nejhoršího možného scénáře předseda pelhřimovské agrární komory Josef Blažek.