V Římově měli ke zrušení poplatků dva důvody. Starosta Rostislav Novák říká, že obec má nyní dostatek peněz, takže si podobný krok může dovolit. „Loni jsme ušetřili při stavbě vodovodu a kanalizace, za uplynulých osm let se nám dařilo získávat dotace jak z Evropské unie tak z národního fondu a také dostáváme poměrně zajímavou částku od rekreačního střediska Březová, které leží v našem katastru," řekl Novák. Římov navíc ušetří i příští rok, kdy skončí placení příspěvků na rozhlednu na Mařence.

Obecní zastupitelé podle Nováka chtěli hlavně pomoci místním. „Chtěli jsme, aby měli naši lidé určitou výhodu a v době, kdy se všechno zdražuje, mohli i ušetřit," podotkl. Obyvatelé Římova totiž kvůli nové kanalizaci a vodovodům platí větší vodné a stočné, zrušení poplatků tak starosta vnímá jako kompenzaci. „A kdoví, třeba nám to může přilákat i nové obyvatele," dodal.

Roli hraje třídění

V Římově se donedávna platilo za odpad 450 korun za osobu, 50 korun za prvního psa a 75 za každého dalšího. Zrušení poplatků bude pro obec znamenat náklad ve výši zhruba 200 tisíc ročně. „Po roce vše vyhodnotíme a uvidíme, jak se to osvědčilo. Každopádně doufám, že zrušení poplatků se promítne třeba i tak, že lidé začnou více třídit odpad," konstatoval Novák.

Právě třídění odpadu hraje klíčovou roli při poplatcích v Dukovanech. Tamní obyvatelé za svoz odpadu neplatí čtvrtým rokem, což má jednu podmínku. „Ve vyhlášce máme klauzuli, že když lidé nebudou třídit odpad a rapidně se zvýší produkce směsného odpadu, poplatky znovu zavedeme," vysvětlil systém dukovanský starosta Miroslav Křišťál.

V Dukovanech se při zrušení poplatků za svoz odpadu inspirovali v sousedních Rouchovanech. „Objevily se hlasy, že to nebude fungovat a lidé se na třídění vykašlou, ale zatím to tak není. Ono je to celé o lidech. Kdo třídí, dělá to, i když za svoz platí a toho, kdo netřídí, k tomu nic nedonutí," podotkl Křišťál. Jeho obec platí na svoz odpadů asi půl milionu korun ročně. Kvůli penězům z nedaleké elektrárny totiž patří mezi bohatá sídla na okrese a může si to dovolit. Dukovanští platí pouze za psy, čtyřnohý mazlíček vyjde na 120 korun ročně.

Poplatky za svoz odpadu i za psa se už několik let neplatí v Lovčovicích na Jemnicku. „Poplatky znamenají určitou administrativní náročnost, my jsme maličká obec, kde nesedí žádná účetní. Částka za ně je navíc opravdu marginální, jejich zrušení je určitý benefit pro občany. Život na vesnici není vždy jednoduchý, lidem jsme se ho takto snažili alespoň trochu ulehčit," poznamenal starosta Josef Kolář. Lovčovice za své občany platí za odpad zhruba 30 tisíc korun, za psy potom 12 tisíc.

Třetí obec, kde se neplatí za psy a svoz odpadu, jsou Petrůvky. V naprosté většině obcí se poplatky stále platí. „U nás máme rozjeté nějaké investiční akce a každá koruna je dobrá. Loni jsme navíc dali peníze do nákupu techniky na svoz a zpracování bioodpadu," uvedl starosta Březníku Ladislav Malach s tím, že vybraná částka stejně nepokryje veškeré náklady na svoz; 305 tisíc korun od obyvatel tak obec musí zadotovat ještě zhruba 100 tisíci.

Zatímco ve vesnicích se příjmy z poplatků pohybují ve stotisících, v Třebíči to jde do milionů. „Příjem z komunálního odpadu v roce 2014 byl 22,5 milionů korun, ze psů 890 tisíc," řekla mluvčí Irini Martakidisová. Třebíčané za svoz komunálního odpadu platí 648 korun, za psa 800 korun v bytovém domě a 500 korun v rodinném domě.