V Lesonicích spustili provoz bioplynové stanice teprve loni. Při jejím slavnostním zprovoznění zaznělo, že by se teplem z této stanice daly vytápět některé obecní budovy. Po roce se ale optimismus začal pomalu vytrácet. Překonat počáteční obtíže, které s využitím tepla z bioplynové stanice souvisí, není podle lesonického starosty Rostislava Čecha jednoduché.

„Zatím to nevidím realisticky, protože jak se ukazuje, dovést teplo až do objektů v obci by bylo velmi nákladné. A to i přesto, že by na to byla dotace. Kamenem úrazu je i to, že odběratelé musí mít samostatný zdroj energie, protože bioplynka není schopna garantovat trvalý přísun energie,“ popsal. Nevyloučil však, že by se situace nemohla změnit, pokud by se našly vhodné dotace a cena poskytované energie by byla výhodnější.

„Řekl bych, že hlavní problém je v předpisech a v ceně. Ze strany požadavků na ochranu ovzduší EIA, tak i dalších je, aby bioplynová stanice byla co nejdále od obce. Pokud hodláme teplo ze stanice využívat, teplovod není nic levného. A čím je bioplynka dál, tím se to zdá méně ekonomicky výhodné,“ objasnil problém předseda Lubomír Pisk ze Zemědělského družstva Kouty, kde bioplynovou stanici provozují již třetím rokem. Od konce loňského prosince tato stanice dokonce vytápí v obci hned několik budov – obecní úřad, víceúčelovou budovu, kulturní dům a tři bytovky.

Bioplynka jim šetří obecní kasu

„Zatím jsem zkontroloval výdaje za čtyři měsíce, což je málo. Chce to srovnávat až za delší období. Ale přesto si zatím myslím, že uspoříme kolem dvaceti procent za energie,“ přiblížil starosta Koutů Miloš Dočekal.

V současnosti probíhá výstavba bioplynové stanice v Hrotovicích. Staví ji tamní zemědělské družstvo. Jeho předseda Bohumír Hutař Deníku řekl: „Necháváme si zpracovat energetický audit a po první sezoně uvidíme. Pokud bude dostatek zbytkového tepla, mohla by se jím vytápět i místní základní škola.“

Teplo z bioplynky využijí pro vytápění vlastních prostor – kanceláří, dílen, převlékáren. Odpadní teplo využijí i k sušení zrna kukuřice a přes letní sezonu také pro sušárnu pícnin, kde suší vojtěšku.

Bioplyn budou možná využívat i v Okříškách. Bioplynovou stanici se tam chystá stavět místní zemědělské družstvo.

„Napadlo nás, že teplo odtud by se možná dalo v budoucnu využít pro ohřev vody na koupališti,“ dumal starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý.
Zatím ale prý jde o vzdálené myšlenky. Městys bude muset čekat na další plánovací období, zda vytane příležitost vhodné dotace na výstavbu koupaliště. Náklady na jeho výstavbu by se pohybovaly kolem 10 – 15 milionů korun.

Bioplynové stanice se budou stavět i na dalších místech Třebíčska. Stavební povolení na výstavbu bioplynové stanice nyní řeší ZD Výčapy. Aktuálním tématem je bioplynová stanice i v Kožichovicích. „Už v druhé polovině roku bychom chtěli začít se stavbou,“ potvrdil Deníku předseda ZD Kožichovice Jaromír Krátký.

Omezili jim dotace

Ze situace na Třebíčsku vyplývá, že boom bioplynových stanic se nezastavil ani novými změnami, které prosadilo ministerstvo zemědělství.

Nově totiž dotace na bioplynovou stanici dostanou pouze ti, kteří ve stanici budou zpracovávat minimálně 30 procent produktů živočišné výroby z celkové hmotnosti vstupních materiálů. Ministerstvo tak hodlá zabránit tomu, aby stanice zpracovávaly pouze cíleně vypěstovanou biomasu.

Podle Energetického úřadu bylo v ČR ke konci loňského roku téměř 180 bioplynových stanic. Do roku 2020 jich podle odhadu úřadu přibude zhruba přes čtyři sta.