Zlatá čtvrtkařka Denisa Rosolová a stejně „kovaný“ překážkář z Budišova na Třebíčsku Petr Svoboda, stříbrný výškař Jaroslav Bába i bronzový vícebojař Roman Šebrle ukázali cenné kovy.


„Letadlo mělo trošku zpoždění,“ popisoval Svoboda. „Byla to dlouhá a únavná cesta.“

Vy jste si ji nijak nezpříjemňoval?

Vůbec ne. Koukal jsem na film a mezitím jsem podřimoval. Bolelo mě za krkem a taky záda. Fuj, nesnáším tohle vracení se ze závodů.

Počkejte, vždyť se tentokrát vracíte se zlatou medailí…

To jo, ale už jsem chtěl být venku z letadla. Těšil jsem se, až vylezu a budu se usmívat na fotografy. (smích)

A usmíval jste se řádně?

Od ucha k uchu.

Třeba teď budete mnohem víc populární, až vás to začne otravovat.

Myslím si, že ne. Jsem takový exhibicionista, spíš si to užiju. Budu mít dobrý pocit, že se můžu lidem dívat zpříma do očí, rád přijmu gratulace. Bude to příjemnější záležitost než takové ty kondolence, když se závod nepovedl.

Budete slavit se svými přáteli a rodinou?

Určitě. Mám14 dní volno a plánuju spoustu oslav. (smích) Sezona byla vydařená, zůstal jsem v závodech neporažený, včetně rozběhů. Mám co oslavovat.

Za dva týdny ale odjíždíte na soustředění na Kanárské ostrovy. Můžete si takhle nabourat životosprávu?

Je mi to nějak jedno. To tělo je celou dobu vyšpičkované na sto procent, musím ho trochu zhuntovat. Každý začátek přípravy stejně bolí. Navíc moje oslavy jsou o pár pivech. Dám dvě piva a je po mně.

Kam dáte tuhle velkou zlatou medaili? Bude mít speciální místo?

Letos jsem dostal spoustu krásných trofejí, tahle medaile se mezi nimi bude vyjímat. Musí být na frekventovaném místě, abych ji mohl všem ukazovat.