Vy jste v Novém Městě před šesti lety zažila premiéru ve Světovém poháru. Jak na ten závod vzpomínáte?

Musím přiznat, že ty vzpomínky mám takové trochu mlhavé. Právě proto, že to byl můj první svěťák, jsem se spíš jen rozkoukávala. Zážitek to byl samozřejmě velký, ale pro mě spíš po společenské stránce než po sportovní.

Kvůli vašim výsledkům?

No právě. Tenkrát jsem byla někde kolem padesátého místa. Určitě to nebyl žádný velký průšvih, v dnešní době bych ale takové umístění rozhodně nebrala.

Užila jste si alespoň skutečnost, že jste nastoupila vedle tehdejších největších hvězd běžeckého lyžování?

Tak to vůbec. Byla jsem strašně nervózní. Všechno bylo naprosto nové, byla jiná organizace, člověk nemohl běhat po stadionu, jak se mu zlíbilo, musel dodržovat přísná pravidla. Takže já se spíše snažila nic nepokazit, včas vystartovat, a co nejrychleji se dostat do cíle.

Už tenkrát vyhrála Therese Johaugová…

Jsem ráda, že jsem se jí v této sezoně o dost přiblížila. Ale ona je pořád skvělá, a myslím si, že má nakročeno vyhrát tady znovu. Pochopitelně se jí to ale budu snažit udělat co nejtěžší. Snad se mi podaří ji trošku potrápit.

Naposledy jste tady startovala před čtyřmi lety. Od té doby jste zaznamenala výkonnostní progres, především v této sezoně jste fanoušky namlsala. Jaké to pro vás bude nastoupit na start s tím, že od vás diváci očekávají velký výkon?

Já se na to těším, ale sama jsem zvědavá, co se mi tady podaří předvést. Ale máte pravdu, že po těch čtyřech letech je to pro mě velká změna. Být v roli, kdy mě nikdo nezná a nic ode mě neočekává je snazší, než když jste v hledáčku spousty lidí. Doufám, že psychika nebude hrát v mém výkonu žádnou roli.

Hledala jste recept na to, jak nepodlehnout tomu tlaku okolí?

Víte, největší tlak vytvářím já sama na sebe. Pro mě je nejdůležitější, jak jsem s konečným výsledkem spokojená já sama.

Takže pověstný novoměstský kotel, který žene dopředu české závodníky, vás nerozhodí?

Na to jsem zvědavá. Třeba jeden můj kamarád zorganizoval autobus lidí na výlet. Očekávám, jaké to bude, potkat je na trati. Asi si vezmu na rozjíždění sluchátka, aby mě nezastavovali. Ale jsem ráda, že dorazí.

Závodit se bude na tratích, které jsou upravené spíše pro biatlon. Jak vám chutnají?

Osobně vnímám ty tratě jako lehčí. Ale přiznávám, že na bývalou trať, jak tady všichni vzpomínají na esíčka a houpačky, si už moc nevzpomínám, startovala jsem na ní pouze jednou. Na těchto tratích jezdíme často, takže jsem na ně zvyklá a bude to pro nás možná trochu výhoda.

Kvůli sněhovým podmínkám se měnily druhy závodů. Jak jste to přijala?

Moc šťastná jsem z toho nebyla. Chvilku jsem byla naštvaná, ale pak jsem si uvědomila, že s tím stejně nic neudělám. Stejně budu muset zajet obě tratě naplno. Letos byla individuální klasika pouze v Kuusamu, a i když je klasika stále mojí nejoblíbenější tratí, musím zvládat obě techniky.

Už jste naznačila, jaké umístění by vás neuspokojilo. Jaké umístění už byste nepovažovala za špatné?

Spokojená budu s umístěním do patnáctého místa. Cokoliv do třicátého místa by asi nebylo úplně špatné, ale přes třicítku – to bych brala jako neúspěch.