V podobném duchu rovněž hovořil i trenér Sokola. „Takovou neuvěřitelnou zápletku může přinést pouze házenkářský zápas. Trenér sice zestárne o pět let a srdeční arytmie ho doprovází další dva dny, ale stojí to za to,“ usmíval se Peter Kostka.
Jeho svěřenci prohráli první duel na palubovce Severomoravanů o dvě branky. Pokud tedy chtěli skončit sedmí, museli zvítězit minimálně o tři branky.
A po většinu času úvodního dějství se zdálo, že by to neměl být větší problém. Nové Veselí na svého soupeře vlétlo a místy vedlo až osmibrankovým rozdílem. „Vstup do zápasu jsme měli jako z říše snů. Chlapci fantasticky bránili, okamžitě po zisku míče táhli rychlé útoky a dávali jednoduché góly,“ lebedil si Kostka.
Jenže postupem času se Kopřivnice dostala do zápasu a závěr prvního dějství už vyzněl v její prospěch. „V závěrečné třetině prvního poločasu jsme totálně ztratili rytmus. Problémem bylo, že jsme byli v obraně příliš roztahaní a především nám odešel tlak na hráče s míčem,“ všiml si.
Do druhé půle tak šel celek z Vysočiny za vedení „jen“ 16:12. Bojovalo se o každý metr a domácí byli stále napřed o dvě až tři branky. „Emoce byly vybičovány na maximum, hra se neustále kouskovala a extrémně rychle rostla nervozita na obou stranách,“ všiml si trenér Sokola.
Úplný závěr zápasu byl doslova infarktový. Za vedení 31:28 Veselí zbytečně ztratilo balon a Kopřivnice si v poslední vteřině vybojovala sedmičku. Pokud by ji proměnila, brali by sedmé místo její hráči.
Gólman Schams ji však lapil! „Víťa předvedl další famózní zákrok, čímž jako správný kapitán a lídr posunul náš tým na konečnou sedmou příčku,“ oddechl si Kostka.
Věděl však, že měl jeho tým i na lepší umístění. „To je pravda. Přišla však zranění, navíc většina kádru má celou kariéru teprve před sebou. Herní progres je však jasný a viditelný. Jsem na kluky hrdý,“ zdůraznil.