Petr Svoboda dostal v Evropě nůž na krk. „Buď zaběhnu čas 7,70, nebo se můžu rozloučit s podporou vrcholového střediska.“

Přestože má atlet z Vysočiny kariérní maximum 7,44, tak se stanovený čas mohl zdát jako utopie. „Do Ostravy jsem jel prakticky bez tréninku. „V neděli jsem trénoval techniku, ale tak stěží z padesáti procent. O dva dny později jsem si vyzkoušel náběh na překážky… A pak už bylo jen mistrovství republiky,“ s úsměvem popisuje Svoboda.

Své možnosti naznačil již v rozběhu, který vyhrál v čase 7,77. Finále pak jasně ovládl a doběhl si pro pátý titul. Ten měl důležitost i toho evropského. „Chtěl bych poděkovat všem lidem, co mi pomohli a co mi věřili,“ zářil štěstím atlet, který je svými emocemi pověstný.

Ostravský mítink byl jeho jediným startem v halové sezoně. „Je to skvělý start do sezony, že? No a zároveň i konec,“ potvrdil také pověst šprýmaře.

Nyní se už může ubírat k letní sezoně, ta bude po odsunutí halového světového šampionátu v Nankingu na příští rok tou stěžejní. Ve hře je olympiáda v Tokiu s ostře sledovanou atletickou disciplínou 110 metrů překážek. „Mám za sebou rozběh i finále v Ostravě. Oba výkony z haly se počítají, takže mi venku stačí jen tři. Těmi by mohly být mistrovství republiky, Odložilův memoriál a Zlatá Tretra. Mám skvělého manažera, tak mě dostane snad i někam ven. Mohlo by stačit běhat 13,60, což doufám, že zvládnu i lépe,“ věří Svoboda.

Ve hře je ale ještě jedna možnost. Ve světle Ostravy už zase podstatně pravděpodobnější. Jako rodák z Třebíče mluví Svoboda rád o „budišovské atomovce.“ Ihned zavětří: „Tak to by bylo úplně nejlepší, zaběhnout čas 13,32.“

To by znamenalo splnit ostrý limit. A to by byla vážně „budišovská atomovka“. Svobodův (a český) rekord je totiž 13,27. Jenže je z roku 2010. Pro sebevědomím posíleného Svobodu není nic nemožného. Snad jen zůstat zdravý.