Světový šampionát byl váš první?

Ano, letošní MS v extrémním triatlonu se dokonce konalo vůbec poprvé v celé historii. Mám za sebou sice již MS v terénním triatlonu Xterra na Havaji, ale to je trochu jiný triatlon než ten extrémní.

Pocítila jste rozdíl mezi závodem MS a „obyčejným“ závodem série?

Co se týče náročnosti tratě tak ani ne, všechny závody této série jsou vždy vedeny tak, aby byly extra náročné. Velké převýšení, extrémní počasí a ledová voda to jsou hlavní znaky všech závodů Xtri série.

Rozdíl zde byl určitým způsobem v atmosféře závodu, která je těžko popsatelná. Startovat na tomto závodě je snem každého triatlonisty, který se věnuje extrémním triatlonům. Je to taková matka extrémního triatlonu a z atmosféry je to cítit. Každý si cení toho, že právě on tam může být.

Jaký byl váš výsledek?

Můj čas byl 14hodin 58 minut, 5. místo na bílém cíli.

Na bílém cíli? Ono bylo víc cílů?

Ano, černý a bílý. Černý cíl je ten cennější, je na vrcholku hory Gaustatoppen. Tam ale pustí z bezpečnostních a kapacitních důvodů lanovky pouze prvních 160 závodníků bez rozdílu pohlaví. Pokud jste na rozcestí 33km běhu nad 160, odkloní vás na bílý cíl.To znamená, že běžíte stejnou vzdálenost jako všichni, ale nedostanete se až na vrcholek zmíněné hory, ale pod ní. Já jsem na rozcestí doběhla 174, scházelo pár minutek.

Takže spokojenost je nebo není?

Jak se to vezme. Zaplavala jsem dobře i přesto, že jsem skokem z lodi ztratila plavecké brýle a musela jsem asi osm set metrů plavat bez nich. Pak se naštěstí objevil kajakář a dovezl mi mé náhradní, které jsem měla na lodi a stihla o ně poprosit rozhodčího. Na kole by to mohlo být lepší, ale na běhu jsem udělala maximum, co šlo. Moc jsem chtěla na černý cíl, dostat se nahoru je v triatlonu extrémě cenný výsledek. Ale i ten bílý cíl je velice cenný, takže jsem spokojená. Ale slíbila jsem té hromadě kamenů jménem Gaustatoppen, že se jednou vrátím a ten černý cíl pokořím!

Říkala jste, že voda bývá studená, jak bylo plavecká část závodu?

Ještě za šera nás odvezli lodí doprostřed Norského fjordu a ve 4:55 jsme skočili do inkoustově modré vody. Ta je vyhlášena svou ledovou teplotou 11-16°C. Letos bylo moře milosrdné a voda měla 16°C, což je díky pravidelnému zimnímu otužování pro mě dost teplé. (smích) A pak jsme čtyři kilometry plavali zpátky na břeh.

S kolem jste moc pokojená nebyla…

Mohlo to být lepší, na tuto trať se více hodí speciální časovkářské kolo než to klasické silniční, které jsem měla já. Na rovinách a z kopce je mnohem rychlejší, vypadá to, že budu muset rozšířit svoji cyklistickou stáj o další stroj. Jelo se 180kilometrů s převýšením 4490m.n.m.. Prvních 40 se jelo pořád do kopce. Je to tam tak, že z poměrně teplého klimatu dole u moře vyjedete na vrcholky hor, kde je mlžno a dost chladno. Pak se jen čeká, jak to bude vypadat s počasím na vrcholcích. Letos to byla nádhera, z mlhy začalo vykukovat slunce a začalo nám odhalovat krásy Norska, velice mystická atmosféra.

Naopak běh se vám vydařil, je to tak?

Ano. I přesto, že nám příroda trochu přitopila. Na běžecké části bylo pro mě útrpných 27°C, ale i tak jsem neustále dobíhala závodníky přede mnou a stahovala pozice na černý cíl, takže škoda, že to opravdu neklaplo. Celkové převýšení Norsemana bylo5235m.n.m.

Jak jste na světovém šampionátu cítila?

Před závodem hodně nervózně, stále jsem si musela opakovat: „Hlavně si to užij a dej do toho maximum.“ Nervozita ale vždycky zmizí se startovním výstřelem, což se stalo. Pak už jsem si závod jen a jen užívala, a snažila se nedělat chyby a dát do toho maximum.

Jaký byl nejhezčí okamžik?

Ten přišel až na konci, kdy jsem společně s manželem za zvuku České hymny proběhla cílem. Tohle se Norům povedlo, každému závodníkovi při doběhu do cíle pustili hymnu země, ze které pochází.

Jaké tedy bylo Norsko? Ať už z pohledu sportovního, ale i z pohledu člověka-turisty?

Doslova nádherné! Norsko je opravdu diamant, zamilovala jsem se do něj ihned po překročení hranic. Je to země vodopádů, průzračně modrých jezer,hor, sněhu a moře, vlastně zde najdete téměř vše. Příroda je zde drsná, kamenitá a dá se říct, že téměř nedotčená, domy se zde staví tak aby nerušily ráz přírody, ale spíše do ní zapadaly a působily jako její součást což je skvělé.

Je zde mnoho sportovních i turistických možností jak pro zkušené cestovatele, kteří hledají dobrodružství, tak pro lidi, kteří si chtějí užít pohodovou ležérní dovolenou a poznávat třeba místní malebné městečka. Je však nutné mít na paměti, že Norsko není pro českého turistu zrovna nejlevnějším místem. A rozhodně je nutné také myslet na to, že počasí se v Norsku může měnit z minuty na minutu, proto může být u moře i 27°C a o pár set metrů výš, rázem teplota spadne na 9°C a skoro sněží.