Oba překážkáři bezvadně zvládli porci tří závodů během jediného dne. Medailový účet týmu otevřela Škrobáková, která v krajní, osmé dráze prolétla „šedesátku plotů“ v národním rekordu 7,95, tři setiny za Belgičankou Beringsovou.

„Jsem druhá, to není možné, to bylo jen v nejtajnějších snech,“ volala v cíli se slzami v očích. „Věděla jsem, že ten černý kůň pomůže,“ připomněla svůj rituál. Před vystoupením v Turíně si namísto obvyklé bílé barvy nalakovala nehty načerno.

Čerstvá vicemistryně Evropy se dočkala satisfakce. Před čtyřmi lety utlumila slibně rozjetou kariéru řada problémů v jejím životě. Od rozvodu, přes ukončení spolupráce s trenérkou, až po zdravotní problémy. V roce 2007 se k trenérce Jílkové vrátila a 6. března 2009 korunovala svůj povedený návrat.

„Jsem teď zdravá, a tak trénuji na sto deset procent, jsem na sebe přísná. Věřila jsem, že se to zúročí,“ radovala se Škrobáková a otočila se směrem k atletické dráze: „Teď ještě Peťan, aby získal zlato.“

Překážkář Svoboda v tu chvíli zaklekal do bloků. Po druhé nejpomalejší reakci přišly jeho chvíle tradičně po polovině trati. Podle vlastních slov mu „bouchly saze“ a doletěl pro bronz v čase 7,61.

„Lucka mě hrozně motivovala, napadlo mě, že by bylo super, kdyby čeští překážkáři měli dvě medaile,“ prozradil Svoboda těsně před finále.

„V běhu jsem ale udělal technické chyby, prostě jsem to měl vyhrát,“ prohlásil .

„Když jsem zjistil, jak to dopadlo, říkal jsem si, že po takovémhle faux pas být třetí, to je masakr.“

Svoboda prohrál jen s mistrem světa Doucourém a obhájcem titulu Sedokem. „To můžu být samozřejmě maximálně spokojen. Tihle kluci jsou hvězdy, ale dají se porazit,“ dodal držitel bronzu.

Česká atletika se z medaile překážkáře na halovém ME těšila naposledy v roce 1992, kdy získal bronz Jiří Hudec. V ženském podání jde o vůbec první cenný kov.