S baseballem jste začínal na dnešní poměry až relativně pozdě, v jedenácti letech. Rychle jste se ale dostal do žákovské reprezentace a v Hluboké s ní v roce 2012 hned získal titul mistrů Evropy. Pamatujete si na první reprezentační zkušenosti?

První zkušenosti byly obrovské, protože to byl můj první turnaj a k tomu ještě reprezentační. Nebyl jsem tak šikovný, jak někteří jiní hráči, takže jsem se měl ještě co učit. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem se do hry dostal tak třikrát za celý turnaj.

V klubu jste naskočil do rozjetého vlaku velmi úspěšné generace, byly pro vás začátky těžké a přemýšlel jste třeba někdy, že baseballu necháte?

Tak jako každý jsem taky někdy přemýšlel, že skončím. Ale pod vedením Mariána Čoča Krásného jsem se dokázal prosadit i mezi zkušenými. Vlastně Čočo byl ten, kdo mi dal, co se týče baseballových začátků, nejvíc.

Kromě klubových kategorií jste prošel i řadou různých výběrů a měl možnost trénovat a hrát pod různými trenéry. Který z nich, případně jaká baseballová akce vás nejvíce ovlivnila pro další baseballovou kariéru?

Vlastně jsem tím odpověděl už u předešlé otázky – byl to Čočo. Myslím si, že tam byl pro mě ten zásadní posun. Dále to byli určitě John Hussey a Corey Lee. Tito američtí trenéři nadhazovačů mi předali spoustu důležitých informací.

Jako nejmladší hráč se dostal už v šestnácti letech do seniorské reprezentace. Jaký je z vašeho pohledu největší rozdíl mezi dospělým a mládežnickým baseballem?

Největší rozdíl bude asi v rychlosti hry a mentálním přístupu. Celkově hráč musí přemýšlet úplně jinak, daleko víc do detailu.

Není tajemstvím, že jste v hledáčku skautů z americké MLB. Jaké jsou vaše další cíle? Můžou se na vás dál těšit diváci v rodné Třebíči, nebo máte namířeno jinam?

Mým cílem je hrát co nejlepší baseball na co nejlepší úrovni. Samozřejmě jsem dostal i nějaké nabídky z jiných klubů, ale nic ještě není jisté. Stále se rozmýšlím. Je jasné, že zahraniční angažmá mě láká, a to moc. V první řadě ale musím dokončit střední školu zde v Třebíči a pak o něj budu usilovat.

Klub Nuclears má naplněné všechny věkové kategorie, a to už od přípravky, kam chodí i tříleté děti. Co byste vzkázal mladým hráčům, kteří to myslí s baseballem vážně a pro které jsi velký vzor?

Vzkázal bych, že tvrdá dřina se vyplatí. Protože tvrdá dřina porazí i talent. Ať makají naplno a nevzdávají se!

Autor: Robert Vávra