Kliknutím zvětšíteObraz nazvaný „Zátiší“ (anglicky Still Life) byl dlouhá léta uložen v muzeu Woodfordské akademie v oblasti Blue Mountains v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Cenné dílo ze 17. století, z období holandského zlatého věku, objevili mezi sbírkou zhruba šedesáti tisíců obrazů poté, co byly darovány australskému Národnímu fondu (NSW).
„Byl to vzácný a nesmírně vzrušující okamžik,“ uvedl v neděli v tiskové zprávě Julian Bickersteth, koordinátor projektu a generální ředitel společnosti International Conservation Services, která na obrazu provádí restaurátorské práce.
Syn slavného mistra
Znovunalezené dílo je připisováno Gerritu Willemsz. Hedovi, synovi slavného nizozemského malíře zátiší ze 17. století Willema Claeszoona Hedy, který je považován za jednoho z největších mistrů holandského zlatého věku. Odborníci však původ Zátiší stále pečlivě zkoumají.
Podle tiskové zprávy je tvorba Gerrita Willemsz. Hedy velmi podobná tvorbě jeho otce, do roku 1945 byly dokonce jeho obrazy připisovány právě jeho otci. Prověřuje se i teorie, že by znovuobjevené dílo mohlo být společnou prací obou.
Mluvčí fondu uvedla, že hodnota díla se stále ještě odhaduje, ale odborníci se domnívají, že by se mohlo jednat o miliony australských dolarů. Obrazy Willema Claeszoona Hedy, otce pravděpodobného autora Zátiší, se obvykle oceňují na přibližně čtyři až pět milionů australských dolarů (67-80 milionů korun).
„Najít ve skladu autentický obraz ze 17. století bylo více než vzrušující, vyrazilo mi to dech,“ popsala v tiskové zprávě manažerka uměleckých sbírek NSW Rebecca Pinchinová.
Šance najít na objeveném díle podpis byla podle ní zhruba jedna ku milionu. Tisková zpráva také částečně objasňuje záhadu, jak se dílo mohlo do jednoho z domů ve Woodfordské akademii dostat. Je možné, že jej sem přinesl Alfred Fairfax, synovec zakladatele deníku Sydney Morning Herald Jamese Fairfaxe, který byl majitelem domu od roku 1868, tedy v době, kdy byla holandská díla a aukce se starými mistry velmi populární.
Obraz bude nyní vystaven v rámci Festivalu australského dědictví 2022 na Woodford Academy od 14. května.
Holandští mistři a zlatý věk
Zlatý věk nizozemského malířství je pojem označující výtvarné umění v 16. a 17. století, především v době od vzniku Spojených provincií nizozemských v roce 1581 do konce třicetileté války v roce 1648. Nejznámějšími představiteli zlatého věku jsou Rembrandt van Rijn a Jan Vermeer. Nizozemské malířství té doby přineslo mnoho novinek do evropského umění - především nové žánry jako právě zátiší nebo výjevy z každodenního života.
Někdy je Zlatý věk nizozemského malířství přiřazován k evropskému baroku, protože se s ním časově shoduje, nicméně značná část kunsthistoriků ho považuje za zcela samostatný stylový projev: Od baroka se totiž liší v mnoha aspektech - většina obrazů postrádá idealizaci a monumentalitu tak typickou pro barokní díla v katolických zemích té doby. Většina prací naopak působí silně realisticky, což lze chápat jako předjímání budoucích proudů evropského umění.
Odhaduje se, že v prvních sto letech nizozemské republiky se malířstvím živilo až 700 umělců. Vzniklo v té době až milion obrazů. Poprvé v dějinách zde také vznikl skutečný trh s obrazy, takže malíři už nemuseli malovat jen na zakázku, mohli tvořit volně a pokusit se uplatnit dílo na trhu v naději, že ho koupí předem neznámý kupec.
31
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
