Neveselou statistiku střetů aut a zvěře zaznamenali třebíčští policisté. „V roce 2010 jsme přijali 24 takových oznámení a v loňském roce 39. Od 1. ledna do 30. září letošního roku se jedná už o 58 střetů vozidel se zvěří," upřesnila mluvčí policie Marcela Lavická.

Sami myslivci nevědí, čím jsou zvýšené počty usmrcených či poraněných kusů způsobeny. Odpuzovače si přesto pochvalují. „Jsou to samozřejmě hrozná čísla. Pachové ohradníky u silnic ale opravdu pomáhají. Mám za to, že zabrání vniku zvěře na silnici až v devadesáti procentech případů," řekl jednatel okresního mysliveckého spolku Třebíč Josef Venhoda.

Riziková oblast

Podle něj patří mezi aktuálně nejrizikovější lokality silnice druhé třídy číslo 351, konkrétně úsek nedaleko Kožichovic a Okrašovic. „Je tam na jedné straně silnice sklizené a zorané pole a na druhé jetel, který zvěř láká a nutí k překonání silnice," doplnil a jeho slova potvrzuje hospodář kožichovických myslivců Karel Venhoda. „Nedokážu přesně říct počet kusů, které byly na silnici sraženy, protože někdy úhyn zvěře fyzicky nedohledáme, i když z barvy na silnici je zřejmé, že ke srážce došlo," pověděl.

Desítky případů

„Od dubna, kdy nám začíná hospodářský rok, jsme zaznamenali kolem deseti sražených kusů srnčí zvěře. Například v září to byly dva kusy, v červenci jeden srnec," doplnil kožichovický Venhoda.

Podobně, ne-li ještě hůře jsou na tom myslivci z Dalešic. „Je to hrůza," postěžoval si jejich předseda Václav Sobotka. „Ztráty máme značné. Do dvaceti kusů sražené zvěře letos mnoho nechybí. Jde hlavně o srnčí a přišli jsme také o jednu laň siky. Loni dokonce i o jelena," upřesnil.

Myslivci zároveň upozorňují, že ani pachové zábrany nejsou všemocné. „Určitě plní svůj účel, pouze ale do té míry, jako když jde člověk nakoupit a musí přitom přejít silnici. To samé musí udělat při cestě za potravou zvěř. Je to logické, že jde i přes tyto zábrany," poznamenal myslivecký jednatel Venhoda.

Podle jednatele okresního mysliveckého spolku chrání pachové ohradníky na Třebíčsku značné množství silnic. „V minulosti jsme je instalovali k těm frekventovanějším komunikacím. Celkem jsou u 46 kilometrů silničních úseků," upřesnil Venhoda s tím, že jednotlivá myslivecká sdružení obnovují pachové stopy dvakrát ročně. „Náklady se pohybují kolem 50 tisíc korun," doplnil.

V případě srážky vašeho vozidla se zvěří byste se měli řídit několika doporučeními: „Řidič by měl označit místo dopravní nehody. V případě, že nedošlo k žádnému zranění nebo usmrcení osob nebo škodě nad 100 tisíc korun, pak zavolat hospodáře mysliveckého sdružení. Kontakt na něj mu poskytneme na lince 158. V případě vážnějších následků nehody okamžitě kontaktovat policii," řekla Lavická.

Po střetu se o usmrcenou zvěř musejí postarat sami myslivci. „Máme povinnost ji odklidit. Navíc v případě účasti policie jim písemně potvrdíme, že jsme si sraženou zvěř převzali," zmínil Sobotka a kožichovický Venhoda poznamenal: „Podle veterinárního zákona je sražená zvěř nepoživatelná a osobně bych nikoho nepřesvědčoval o opaku. Takové maso rozdělujeme našim členům jako krmení pro lovecké psy," dodal.

Myslivci navíc varují před podzimním obdobím, podle nich je pro řidiče a zvěř nejrizikovějším. „V době, kdy byla obživa na řepkových a kukuřičných polích, se zvěř zdržovala tam. Nyní musí za potravou migrovat a tím se zvyšuje i její přechod přes silnice," upozornil jednatel Venhoda.

KAMIL ČERNÝ