„Hodně se hovoří o pachových ohradnících a jejich významu. Tam, kde kolem silnice ohradníky jsou, se počet nehod snížil, ale zvěř si rychle najde k migraci jiná místa, takže na jiných místech se pak počet nehod zvyšuje," uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková.

Nejvíce srážek s lesní zvěří se letos stalo na Havlíčkobrodsku, a to 124. Je ale otázkou, kolik se jich v kraji událo, ale nebylo nahlášeno.

Řidiči mají povinnost podle výše škody nahlásit nehodu buď policii, nebo myslivci z nejbližší obce. Ten se má postarat o odklizení zvěře, tedy odvézt jej do kafilerie. Často se místo povinného ohlášení takové nehody o sraženou zvěř postará řidič sám.

„Přibližně se mi takových případů za rok stane nejméně pět," uvedl Jiří Jureček, do jehož rajónu patří okolí Jiřína, Hlávkova a Bílého Kamene na Jihlavsku.

Jednatelka Okresního mysliveckého spolku Jihlava, Marie Deržmíšková, varuje: „V žádném případě řidič nesmí naložit sraženou zvěř do vozu svého auta. V případě silniční kontroly by se vystavil nebezpečí pytláctví. Zvěř musí být označena plombou."

Můžou se dostat na dva roky do vězení

Pytláctví je přitom vážným přestupkem, který se při škodě větší než pět tisíc korun může stát i trestným činem. Za ten pak kromě zákazu činnosti a propadnutí věci hrozí až dva roky vězení.

Myslivec Jiří Jureček takové případy blíže popisuje: „Stane se, že mi někdo řekne, že viděl sraženou zvěř, a když na místo přijedu, tak tam už nic není. Někdo prostě jede kolem a uvidí ve škarpě zvíře, tak ho hodí do kufru. Najít toho člověka je ale pak už skoro nemožné."

Podle policejní mluvčí Jany Kroutilové řidiči většinou neoznamují střety s menší lesní zvěří, jako jsou například zajíc, bažant, koroptev, jezevec nebo liška.

Úrazy a ohrožení na zdraví většinou u těchto nehod nehrozí. Za minulý rok byl lehce zraněn jeden řidič na Jihlavsku, těžce dva lidé, a to na Žďársku.

Finanční škody se za minulý rok vyšplhaly přes 21 milionů korun. Alkohol za volantem při takových nehodách nebyl zjištěn ani jednou.

A jak se takové srážky vyvarovat? Myslivec Jiří Jureček apeluje na řidiče: „Je potřeba jezdit opatrně a pomalu, hlavně v místech, kde není vidět a kde jsou pole. Například u kukuřice a v hustých lesích. Vše záleží na zodpovědnosti řidiče."

Problémem ale bývají i zemědělské stroje, které na polích sečou plodiny. Zvířata většinou ve vysokých porostech nacházejí bezpečná útočiště pro své mladé, když odcházejí hledat potravu. V takovou chvíli se před možnou hrozbou, tedy před zemědělskými stroji, pouze skrčí, ale neutečou. Řidič tedy mladé nevidí a ta jsou pak omylem rozsekány.

Mezi bezpečnostní opatření před takovými případy patří hlavně spolupráce mezi zemědělci a myslivci. „Při sklizni plodin by měla být dle zákona úzká komunikace s majiteli pozemků a myslivci. Je důležitý nejen způsob sklizně, tedy od středu lánu sklízet ke kraji, ale i informování myslivce, že budou provádět sklizeň, aby mohli zajistit vyplašení zvěře. Zemědělský stroj by měl při sklizni používat plašičky zvěře," ujasnila Marie Deržmíšková.

ANETA HRDLIČKOVÁ