V roce 2005 spadl strop historického domu na Žerotínově náměstí a usmrtil dělníka. Tragédie se stala 31 let poté, kdy se zřítila střecha čerstvě dostavěného zimního stadionu. Zabila tehdy dva lidi. Obě tyto naprosto rozdílné třebíčské události mají společného jmenovatele: spěch, který šel ruku v ruce s technologickou nekázní.
Nešťastným domem na Žerotínově náměstí je ten, kam dnes lidé chodí posedět do příjemné kavárny a cukrárny. Koncem jara roku 2005 probíhala jeho generální rekonstrukce. Pracovníci si špatně podepřeli klenbu v přízemí. Ta se kvůli zchátralosti bohužel propadla a přivodila smrt jednomu z dělníků.
Po krytém zimním stadionu Třebíčané dlouho toužili. Ještě před jeho otevřením v roce 1978 se však našli lidé, kteří tvrdili, že městu štěstí nepřinese a že je prokletý. Vznikl totiž na místě kapucínské klášterní zahrady s pohřebištěm. Hlasy, které upozorňovaly, že stavět zimák na takovém místě je barbarské a nepietní, byly přehlušeny. Nezvítězil ani argument, že nevelký svažitý pozemek se pro stadion vůbec nehodí.
Pod zbrusu novou střechou stadionu trénovali tenkrát mladí hokejisté. Střecha se na ně sesypala. Zabila jednoho z nich, nepřežil ani brusič bruslí. „Bylo to, jako když se z náklaďáku sype štěrk, ale stokrát silnější. Nebo jako kdyby se třeba srazily dva vlaky. Těžko se ten zvuk dá popsat, trvalo to několik sekund,“ popsala tehdejší tragédii devětapadesátiletá důchodkyně Jana. Od roku 1975 bydlí v ulici Obránců míru. Obyvatelům v té době prvního sídliště na sever od řeky se neštěstí odehrálo doslova v sousedství. „Nereagovali jsme na ten zvuk, jen jsme si říkali, co to asi je. Až ráno jsme se dozvěděli, že spadl zimák,“ vzpomínala na události tehdejšího večera paní Jana. V první moment se podle pamětníků ani nevědělo, kolik lidí tam zůstalo. Mladí hokejisté prý utrpěli takový šok, že se rozutekli v ponožkách nebo bruslích po parku.
Kdo za to může?
Příčin zřícení střechy bylo tenkrát více, jednoznačného viníka se nepodařilo určit. „Podle mého názoru byla rozhodující nevhodná konstrukce styčníků. Mohlo to být ale i vadou materiálu a také riskantním způsobem montáže,“ zavzpomínal na možné příčiny tehdejšího neštěstí Jiří Šťastný. Před třiceti lety pracoval jako vedoucí odboru výstavby městského národního výboru.
Že třebíčský zimák nemá na svou střechu asi opravdu štěstí, to se ukázalo o 31 let později. V červnu letošního roku se ucpaly dešťové svody a plocha se pod tíhou až 70 centimetrů vody prohnula natolik, že město muselo stadion uzavřít. Právě v těchto dnech probíhá za miliony korun oprava. Neobešla se bez výměny dvou mohutných vazníků.
