Novoměstský starosta Michal Šmarda se v pátek stal novým lídrem sociální demokracie. Na mimořádném sjezdu v boji o předsednictví drtivě porazil dosluhující ministryni práce Janu Maláčovou a někdejšího ředitele Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka.

Šestačtyřicetiletý Šmarda na sebe celorepublikově upozornil nedávnou polemikou s prezidentem Milošem Zemanem, který ho odmítl jmenovat ministrem kultury. Vysočina ho ale zná už mnohem déle, zejména coby úspěšného starostu Nového Města na Moravě. Je tam oblíbený, dovede řešit věci s nadhledem, a proto není divu, že starostuje už třetí volební období.

A není také divu, že se obyvatelé Nového Města nyní ptají, zda zůstane v čele radnice. Mnozí by ho tam rádi viděli i nadále. Také sám Šmarda podle svých slov zvažuje, jestli si křeslo starosty ponechat. Jenže role, v níž se nyní ocitl, se těžko dá dělat polovičatě. Sociální demokraté, tradiční strana, která v českých zemích působí už od roku 1878, v letošních volbách do Sněmovny utrpěla drtivou porážku. V poslaneckých lavicích nezasedl ani jeden z jejích kandidátů a socialisty nyní čeká setsakramentsky těžká práce vrátit se zpět na výsluní. Jejich předseda a celé vedení strany tuto práci nebude moct dělat polovičatě. Objíždět republiku a přesvědčovat voliče, aby v příštích volbách hodili mimoparlamentní straně svůj hlas, a zároveň zodpovědně řídit město asi nepůjde.

Šmarda je nyní v podobné situaci jako Pavel Bělobrádek před jedenácti lety. Ten se stal v listopadu 2010 předsedou KDU-ČSL. Lidovci se ten rok také neprobojovali do Poslanecké sněmovny a na Bělobrádka, jenž do té doby také působil hlavně v komunální politice, příliš lidí asi nesázelo. Bělobrádek vzal ale své předsednictví velice vážně, jezdil po celé zemi, vysvětloval, přesvědčoval a svým klidným vystupováním si krůček po krůček získával na oblibě. Usilovně takto pracoval čtyři roky – a v roce 2013 se lidovci dostali zpět do Sněmovny, a dokonce zasedli i v Sobotkově vládě.

Bělobrádek ale nebyl starostou, nenesl proto odpovědnost za žádné město a jeho obyvatele. Šmarda je tedy nyní v těžší situaci. Přesto Bělobrádka může napodobit, tu šanci má. Sociální demokracii však musí věnovat přinejmenším stejné úsilí, jaké věnoval Bělobrádek lidovcům.