Zásadní zpráva těchto voleb? Bezesporu ta, že také Vysočina hlasovala pro změnu. V celorepublikovém součtu sice získaly obě protibabišovské koalice přes 43 procent hlasů, zatímco na Vysočině o dvě procenta méně, ale když k tomu přidáme celkové vítězství koalice Spolu v kraji, je hlavní vzkaz voličů zřejmý.
Na druhou stranu, hnutí ANO zase tolik příznivců neztratilo. Téměř 27 procent získaných vysočinských hlasů znamená ani ne o dvě procenta horší výsledek než před čtyřmi lety.

Hlavními poraženými jsou jednoznačně komunisté, kteří oproti posledním volbám do dolní komory přišli o polovinu voličů a zůstaly tak i na Vysočině pod pětiprocentní hranicí. Tak jako jinde, i tady doplatila KSČM na okoukané tváře a neschopnost oslovit voliče novými tématy.
Naopak sociální demokraté potvrdili, že na Vysočině jsou mnohem pevněji zakotvení než v jiných krajích. Zisk 6,5 procenta sice určitě není „z říše snů“, ale pro vstup do dolní komory by ČSSD stačil. Na Michala Šmardu a spol tak podle všeho čeká nelehký úkol pozvednout tradiční levicovou partaj ze dna a znovu ji vrátit do parlamentu.
Také teprve nedávno vzniklá Přísaha Roberta Šlachty, která celkově skončila pod pěti procenty, by na Vysočině byla parlamentní stranou, byť jen velmi těsně.

To strany s vyhraněnými, často až extremistickými postoji v kraji žádného extra výsledku nedosáhly. Volný blok dopadl na Vysočině ještě hůře než v celorepublikovém součtu a SPD Tomio Okamury oproti výsledku před čtyřmi lety oslovila o půl procenta voličů méně.
Volby sice skončily, jednání o nové vládní většině ale teprve začínají. Hlavní trumfy drží v rukou obě koalice, které už deklarovaly vůli vládnout společně. A hlavně bez ANO. Najít průsečík mezi programy pěti různých stran, které zastupují nesourodé voliče od levého středu doprava, ale nebude vůbec jednoduché. Jisté je jedno: přehnané partajničení by znamenalo vydat se cestou sousedního Slovenska paralyzovaného vládou čtyř neustále rozhádaných koaličních stran.