Tento týden začíná škola. Své brány otevřou i víceletá gymnázia, o nichž ministr školství Vladimír Balaš nedávno prohlásil, že si na ně chce posvítit. Prý se na ně nyní snaží dostat kdekdo. Na Vysočině je čtrnáct těchto gymnázií, většinu zřizuje kraj. Ten ústy radního pro školství Jana Břížďaly prohlásil, že všechna jsou kvalitní a byla by chyba je omezovat.

Víceleté gymnázium jsem nestudoval, přesto se jich musím zastat. Hlavně s ohledem na to, co se ve školství děje v poslední době. Tyto ústavy lze totiž chápat jako poslední obranu před negativy inkluzivního vzdělávání – zkrátka se na ně nedostane žák, jenž by ve výuce všechny zdržoval.

Byť se to progresivistům nemusí líbit, právě inkluze výuce na základních školách nejvíce škodí. Dovolím si malý vhled do svého mládí – na základce nás v pátém ročníku rozdělili do tříd A a B, přičemž bylo řečeno, že „áčko“ bude až do osmičky postupovat rychleji a více do hloubky. Nikomu to tenkrát nevadilo, ani rodičům.

Kvalita výuky byla na základce vynikající, na víceleté gymnázium se tehdy proto hlásilo naprosté minimum lidí – těch nejnadanějších. Jenže pak rozdělování žáků na intelektově „silnější“ a „slabší“ začalo komusi vadit. A tak je sloučili, čímž zpomalili ty nadanější – čímž začal úprk na víceletá gymnázia.

Pane ministře, jestli máte tu odvahu, spíše se podívejte na zoubek inkluzi. Když vyřešíte tento oříšek na základních školách, na víceletá gymnázia se nebude hlásit každý, koho škola aspoň trochu baví. Opět na ně budou mířit jen ti nejnadanější, jak byste si přál.