Ti, kdo vsadili na hlávku salátu, vyhráli. Britská premiérka Liz Trussová končí po pouhých pětačtyřiceti dnech ve funkci. Důležitější než její politický pád jsou důvody, které k němu vedly. Ty se dají shrnout do konstatování, že peníze na překonání současné postcovidové a dnešní rusko-energetické krize nejdou tisknout do nekonečna. A to ani v tak bohaté a ekonomicky silné zemi, jakou je Velká Británie.

Plán „politiky růstu“, který počítal s obřím balíkem peněz na opětovný rozjezd britské ekonomiky, poslal britskou libru tak rychle a tak tvrdě dolů, že ho Trussová musela po pár dnech odvolat. Protože představa kurzu libry jedna k jedné s dolarem, kam se začala řítit, by znamenala, že Britové výrazně zchudnou a život se jim prodraží. Současně s tím by padl i slib brexitářů z řad konzervativců, že odchod z Evropské unie Velkou Británii ekonomicky nepoznamená.

Není ale z čeho mít radost, a to dokonce ani tu škodolibou. V britském politickém systému neznamená pád premiérky předčasné volby, byť ty by Británii možná prospěly. Podobně jako vláda dnes průzkumy jednoznačně favorizovaných labouristů, které dnes vede umírněné proevropské křídlo nového předsedy Keira Starmera. Pravděpodobnější, než nové volby, je ale zřejmě hledání nového britského premiéra v řadách konzervativců a doba další nejistoty, což Británii nepomůže.

Británie je v mnoha ohledech i přes brexit klíčovou evropskou zemí. Hraje po USA nejvýznamnější roli v podpoře Ukrajiny v jejím boji s ruskou agresí. Je stále důležitým ekonomickým a bezpečnostním partnerem i pro Evropskou unii. Pokud by se dostala do vážných problémů, nebude do dobré ani pro EU.

Proto je třeba Britům držet palce, aby si nejnovější politickou krizí prošli co nejrychleji a konečně našli kvalitního premiéra, který by zemi dokázal vrátit tolik potřebný politický a tím i ekonomický klid. 

Zda to bude po předčasných volbách, nebo zda to zvládnou na potřetí konzervativci, je přitom z pohledu z Česka v celku jedno. Byť mít v Londýně proevropskou labouristickou vládu by byl pozitivní posun. Ale pokud to má Velké Británii jako státu pomoci, lze na proevropského britského premiéra ještě nějaký čas počkat.