Baví se nad nimi celý národ. Zcela právem. I cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Představme si, jak by to slavné sebetrasování mohlo dopadnout v podání nějakého vtipálka, třeba Pepy Nováka. Ráno v kuchyni jsem potkal manželku. Před barákem souseda. V práci jsem potkal asi 30 lidí, včetně mistra Vomáčky. Šel jsem o pauze na WC a potkal kamaráda Karla. Večer mě kontaktovala celá hospoda v Horní Dolní.

Věřme, že takových vtipálků by se našlo dost. Takže celý projekt sebetrasování by ztratil smysl. Což nic nemění na skutečnosti, že hygienické stanice jsou skutečně přetížené a s trasováním mají problémy. Jenže tady je na místě se ptát proč. V letech po listopadu 1989 v rámci takzvaného zeštíhlení úřadů různí ekonomičtí fantastové od zelených stolů s pověstnou vaničkou vylili i dítě. Krajské hygieny doslova vykostili. Jak personálně tak finančně. Laboratoře se privatizovaly, zaměstnanci propouštěli. Přitom povinností krajským hygienikům neubylo, spíš naopak, stejně jako administrativy. Krajská hygiena v Jihlavě přišla například o 40 zaměstnanců, kteří dnes logicky chybějí. Jenže teď je pozdě plakat na rozlitým mlékem, pardon covidem.