Budiž mu to přáno, ale toto jeho štěstí přichází v nejméně vhodnou dobu. Ono „nyní“ je krátce po parlamentních volbách, které zcela změnily osm let trvající pořádky. Z vlády se poroučelo Babišovo ANO a ve Strakově akademii usedla vláda Petra Fialy. Tu tvoří trojkoalice ODS, lidovců a TOP09 a dvojkoalice pirátů a STAN. Ty všechny dohromady mají ve Sněmovně pohodlnou většinu 108 poslanců, takže o jednoho člověka víc nebo míň, na tom už z čistě politického hlediska nesejde.
Jenže Farský patří mezi jedny z čelných představitelů hnutí STAN, dokonce je předsedou jeho poslaneckého klubu. Navzdory tomu na půl roku zmizí – byť ubezpečuje, že kdyby bylo potřeba, ihned sedne na letadlo a přiletí do Česka hlasovat. Stejně tak slibuje, že během svého pobytu v Oregonu bude svůj poslanecký plat posílat na charitu.

Jsou to hezké sliby a od celoživotního skauta Farského se poslouchají hezky. Potíž je v tom, že zapomíná na jednu věc – a tou je mediální obraz. Jak jeho strany, tak celé pětikoalice. Premiér Fiala z Farského jednání asi nadšen není – a asi není nadšen ani z toho, že mu nemůže nějak důrazněji vyčinit. Farský není ani členem vlády, ani členem Fialova koaličního bloku, je jen členem koaličního partnera. Premiér tedy může jen se skřípěním zubů sledovat, jak jeden z nejvýraznějších představitelů vládní strany dokonale pošlapává předvolební sliby pětikoalice. Sliby, že všichni její poslanci budou po svém zvolení pracovat od nevidím do nevidím a napravovat Babišovy minely. Přesně to od nich totiž očekávali nejen jejich voliči, ale také ti, kteří je nevolili. Protože právě tohle je voda na mlýn těch druhých.