O uplynulém víkendu přišla sněhová nadílka a na dálnici u Humpolce opět stála auta. Čekala hodiny. Nic příjemného, ale v teple auta se to dá přežít. Jen to auto musí topit.

Což o to – u benzinových či naftových aut to není až takový problém. Prostě se nechá puštěný motor a topení může jet naplno. Na volnoběh je spotřeba minimální. Jistě, v krajních situacích je možné, že by palivo došlo, ale tehdy by záchranáři snad dovolili posádce vůz opustit či by zajistili kanystr s pár litry benzinu a mohlo by se čekat dál.

Na dálnici D1 na 97. kilometru stojí kamion.
Kalamita a dopravní kolaps na Vysočině. Na D1 stály kolony, lidé byli bez proudu

Kdo však někdy jezdil s elektromobilem (jako řidič s ním mám zkušenost několika tisíc ujetých kilometrů v létě i v zimě), asi ví, že právě topení je u nich značnou slabinou. Ne, že by neuměly topit několik hodin – umějí, s plnou baterií. Máte-li ale baterii nabitou z poloviny či ještě méně a už toužebně vyhlížíte nabíječku, do mrazivé kolony se fakt dostat nechcete.

A teď si představme podobnou situaci za deset let. Elektromobily již převažují nad běžnými a na Vysočinu přišla sněhová bouře. Dálnice opět stojí – a za několik hodin jsou na ní vymrzlé vozy se zcela vybitými bateriemi. Do nich nelze nalít trochu benzinu a hned odjet. A stovky nepojízdných aut jen tak neodtáhnete. Uvažuje současná elektrická lobby nad takovými situacemi? Pokud ne, tak by měla rychle začít. Sobota nám totiž ukázala, že spoléhat se na globální oteplování a mírné počasí po celý rok prostě nejde.