Mezi ty nejstarší patří třeba Achilleus nebo Hektor, bájní válečníci, pod jejichž silou praskaly štíty nepřátel na středomořských pobřežích.

Následoval Julius Caesar. Poté se s novým náboženstvím, které počalo nabírat na síle, objevily biblické postavy. O několik staletí později přišel více ze severu mýtický Artuš a Karel Veliký se svými družinami. Zrychleme. Dějepisci i spisovatelé moderního věku začali vyzdvihovat postavy, které v průběhu staletí bojovaly za svůj lid. Za ty, kteří se nemohou sami bránit nebo za ideu jakéhokoliv charakteru. Robin Hood, Vilém Tell, El Cid, Jan Žižka, Vlad Tepeš (ano, onen slavný Dracula, kterého ovšem v jeho zemi dodnes obdivují jako hrdinu boje proti Turkům) a slušná řádka dalších. Ti měli mezi lidmi vyvolat hrdost příslušnosti k nějakém národu či etniku.

A když jsem tak během posledních dvou týdnů, kdy trval hokejový šampionát na Slovensku, sledoval chování lidí, utvrdil jsem se v tom, že chceme stále to samé. Stále potřebujeme někoho, kdo ponese národní znak na prsou a kdo bude kosit nepřátele pod vlajkou rodné země.

Jedním z nejvyhledávanějších jmen na internetu se stal chrabrý Jaromír Jágr, který spolu s dalšími našimi hochy vybojoval bronz a hrou uchvátil nejednoho odborníka. Podobně ve Finsku se teď bouřlivě slaví celkový triumf Suomi, tak jako to známe z mnoha náměstí při velkých vítězstvích kdekoliv na světě. Provolávají se národní hesla, nad hlavami vlají desítky vlajek. I já jsem podobný typ. Našim fotbalistům, hokejistům, tenistkám a všem dalším držím palce naprosto veřejně a vždy, když naše barvy zvítězí, zaplaví mě pocit štěstí a euforie.

Trochu se ale stydím. V posledních dnech, kdy souběžně vrcholily boje v Bratislavě a Košicích, jsem se díky květnovému výročí konce druhé světové války věnoval některým tehdejším událostem či osobám, které v té tragické době žily. A na takové hrdiny my zapomínáme.

Málokdo ví, kdo byl Karel Kutlvašr, biskup Gorazd nebo Alois Eliáš. Třebíčského Patrika tak dobře známe. Teď si jen vzpomenout, co dělal zmiňovaný Alois a jemu podobní, kteří skutečně nasazovali za svoji zem životy. Zaslouží si to.