Narodil jsem se v Třebíči, v níž kromě vysokoškolských studií trávím celý život. A pevně doufám, že tomu tak bude i nadále až do konce mých dnů. Jsem zkrátka třebíčským patriotem tělem i duší. Třebíč je prostě moje město a jeho radosti i starosti jsou mými radostmi i starostmi.
K novinařině jsem tíhl už odmalička. Na základní škole jsem přispíval do školního časopisu, pak jsem vystudoval český jazyk se žurnalistikou. S bratrem jsme vydávali internetové noviny Třebíčský objektiv. Pracoval jsem na obou stranách „barikády“ – tedy nejen na té novinářské straně, ale i v PR a na pozici mluvčího. Kromě toho jsem dělal i grafiku či sazbu textu. V Deníku jsem od října 2021, občas jsem do něj ale přispíval už dříve.
Když mám čas, což není v poslední době obvyklé, vyberu si nějaké zajímavé téma a zpracovávám ho do knižní podoby. Kromě tří románů (asi největší radost mi při psaní dělali Bezejmenní), které jsou vždy aspoň trochu spjaté s Třebíčí, tak vznikl i cestopis „...a duše zůstala celá“ o mé cyklojízdě z Dolních Vilémovic do Londýna. Tou jsem podpořil opravu rodného domu Jana Kubiše.
Cyklistika je mým koníčkem, ale nejsem fanatický polykač kilometrů v upnutém trikotu, který se při jízdě nedívá vpravo vlevo. Naopak. Mám rád klidnou jízdu, díky které poznávám cizí kraje. Jsem hrdým vlastníkem skládačky Brompton, s níž vždy nasednu na vlak či autobus, abych v jejím sedle následně objevoval krásy Rakouska, Itálie, Maďarska či Slovenska.
Nejraději trávím čas na naší chatě. Kromě toho mě baví cestování, historie, židovství a aktuální dění, což se dá skvěle spojit třeba v mém oblíbeném Izraeli. Dále pak fotografování, filmování, četba, kriminalistika, a když chci nějak zaměstnat mozek, tak i programování. Sice ve starém dobrém Turbo Pascalu, ale o to větší zábava to je.