Viktorie Vidláková: Požárnímu sportu jsem propadla už v dětství

Všechny nás už od začátku hrozně moc bavil požární sport a tak jsme další sezónu, to byl rok 2006, vyhráli okresní ligu mladých hasičů. Když jsme vyhráli poprvé, nikdo to moc nečekal, protože jsme byli malí špunti. Pamatuji si, že trenér nám do toho velkého poháru koupil 50 kopečků zmrzliny a všichni jsme ji pak z toho poháru společně jedli.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

Když už jsme vyrostli, tak jsem vlastně jen přešla z dětí do ženského družstva v Radoníně. Nejprve jsem běhala post béček, ale hrozně jsem toužila po tom, běhat proud, jako za děti. V té době jsem taky vypomáhala holkám ze Starče, kde jsem měla možnost běhat proud.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

V roce 2015 se nám s týmem Radonína podařilo vyhrát Třebíčskou okresní ligu a byly jsme také vícemistryněmi Jihlavské open ligy. Rok 2016 byl neméně úspěšný, byly jsme vícemistryně na Třebíčské okresní lize a daly jsme si svůj první osobák, když jsme dokončili požární útok pod 16 vteřin.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

Na tu první šestnáctku nikdy nezapomenu. Povedlo se nám to na domácí dráze, takže o to cennější a krásnější to pro nás bylo. Dokončily jsme v čase 16:91 a já jsme měla rychlejší terč, ten měl 16:51. Neuvěřitelně mě to namotivovalo k tomu, abych na sobě začala pracovat ještě víc a někam to dotáhla.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

Většina holek, co s námi běhaly v Radoníně, začaly zakládat rodiny, a tak už neměly na hasiče tolik času. Já jsem o něco mladší, takže tyhle starosti jsem zatím neměla. Chvíli to dokonce vypadalo, že nebudu mít kde běhat. Naštěstí se mi ozvala kamarádka z Budíkovic, že by chtěla poskládat nový tým, jestli bych se nechtěla taky přidat. Neváhala jsem, a tak jsme založili Beneťandy, běháme totiž pod SDH Benetice.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

Letos jsme poprvé objely celou soutěž Extraligy ČR v požárním útoku. Loni jsme si to vyzkoušely na pár závodech, které se konaly na Vysočině a tolik nás to nadchlo, že jsme si řekly, že to prostě letos zkusíme. Štěstí nám moc nepřálo, ale nasbíraly jsme o to víc zkušeností, užily si mnoho zábavy a zažily spoustu neuvěřitelných zážitků.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

I když se nám skoro celou sezónu nedařilo, nakonec se nám podařilo neštěstí prolomit. Podvědomě jsme věděly, že na to máme, ale asi jsme měli trošku brouky v hlavě. Vlastně jsme se všechny trochu trápily a ani v týmu nepanovala 100% pohoda. Nakonec jsme to přestaly řešit a řekly si, že to nějak dopadne a ono to klaplo. Smůlu jsme prolomily na našem prvním závodě na Třebíčské lize v Petrovicích. Dokonce jsme braly třetí místo za čas 17,62.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové

Druhý den jsme si pak splnily sen a na závodech v Lipníku jsme vyhrály s časem 16,79. Tak doufám, že nám ta forma vydrží a štěstí se nás bude držet i v další sezóně. Letošní rok se mi podařilo zlepšit můj osobáček, když jsem na posledním závodě k Kněžicích srazila terč za 15,99. Doteď tomu nemůžu uvěřit, ale byla sem doslova šťastná jako blecha.

Zdroj: archiv Viktorie Vidlákové