Předchozí
1 z 6
Další

Moje řecká babička pomáhala stavět Brněnskou přehradu, říká Irini

Irini Martakidisová už několik let tráví polovinu času v Třebíči, kde působí jako tisková mluvčí radnice. S rodinou žije v Netíně na pomezí Třebíčska a Žďárska. Jak její jméno napovídá, předkové pocházejí z Řecka. „Tatínek se tam narodil. Jako osmiletý přišel s matkou a pěti sourozenci do Československa. Byla 50. léta a ve své domovině nemohli žít, hrozila jim kvůli občanské válce smrt. Ostatně dědečka tam zabili,“ vysvětluje.

1. Irini Martakidisová už několik let tráví polovinu času v Třebíči, kde působí jako tisková mluvčí radnice. S rodinou žije v Netíně na pomezí Třebíčska a Žďárska. Jak její jméno napovídá, předkové pocházejí z Řecka. „Tatínek se tam narodil. Jako osmiletý

Příběh Martakidisových dokládá, jak složitá a těžká doba to byla. „A jak se dnes máme dobře a často si toho ani nevážíme. Babička prošla s dětmi přes utečenecký tábor v Jugoslávii. Pak se všichni usadili v Brně. Babička se podílela na stavbě Brněnské přehrady, mladší děti úřady umístily na dva roky do dětských domovů, aby se naučily česky a poznaly českou kulturu.“

2. Příběh Martakidisových dokládá, jak složitá a těžká doba to byla. „A jak se dnes máme dobře a často si toho ani nevážíme. Babička prošla s dětmi přes utečenecký tábor v Jugoslávii. Pak se všichni usadili v Brně. Babička se podílela na stavbě Brněnské p

Řekové tehdy byli za přijetí Československem velmi vděční. Irinin tatínek dospěl a oženil se. „Vzal si Češku jak poleno. Maminka je blondýna. Táta nám často o Řecku vyprávěl, ale do rodného kraje nás už nestihl vzít. Za komunismu to nešlo, pak zemřel. A tak jsme my mladí letos v létě udělali výpravu za příbuznými, za svými kořeny do vesnice Amisiana u přímořského města Kavala,“ vypráví Irini.

3. Řekové tehdy byli za přijetí Československem velmi vděční. Irinin tatínek dospěl a oženil se. „Vzal si Češku jak poleno. Maminka je blondýna. Táta nám často o Řecku vyprávěl, ale do rodného kraje nás už nestihl vzít. Za komunismu to nešlo, pak zemřel.

Irini je pevně ukotvená v Netíně. Ve volném čase ráda čte, zpívá v netínském chrámovém sboru, s kamarády z Velkomeziříčska mají partu, která dělá ohňovou show. Účastní se i její dcera, patnáctiletá Irini. „Náš kostel je sice nevelký, ale krásný. Jde o živé místo, kam lidé rádi chodí. Na jeho citlivé přestavbě se v době baroka podílel sám Santini,“ prozradila.

4. Irini je pevně ukotvená v Netíně. Ve volném čase ráda čte, zpívá v netínském chrámovém sboru, s kamarády z Velkomeziříčska mají partu, která dělá ohňovou show. Účastní se i její dcera, patnáctiletá Irini. „Náš kostel je sice nevelký, ale krásný. Jde o

Třebíč má ovšem ráda taky. Však tu zamlada studovala. Líbí se jí židovské památky i úchvatný prostor baziliky sv. Prokopa. „A mám ráda zdejší lidi. Že s nimi můžu komunikovat. Proto mě moje práce baví. Spousta Třebíčáků je aktivních, zapojují se do veřejného a kulturního dění, mají nápady, chuť něco dělat. Je tu dobré podhoubí, které plodí zajímavé akce.“

5. Třebíč má ovšem ráda taky. Však tu zamlada studovala. Líbí se jí židovské památky i úchvatný prostor baziliky sv. Prokopa. „A mám ráda zdejší lidi. Že s nimi můžu komunikovat. Proto mě moje práce baví. Spousta Třebíčáků je aktivních, zapojují se do veř

Jak se Irini těší na Vánoce? „Těším a letos je nehrotím. Protože mám na starosti maminku po operaci kyčle. Ale cukroví napeču – sedm jednoduchých druhů. Určitě budeme zpívat na adventních koncertech a představíme se s ohňovou show. S třebíčskou veřejností se uvidím 26. prosince při Vánočním setkání s horkým punčem.“

6. Jak se Irini těší na Vánoce? „Těším a letos je nehrotím. Protože mám na starosti maminku po operaci kyčle. Ale cukroví napeču – sedm jednoduchých druhů. Určitě budeme zpívat na adventních koncertech a představíme se s ohňovou show. S třebíčskou veřejno