Předchozí
1 z 5
Další

Skoro sto let výroby plotů zavazuje, říká kantor Havlíček

Drahomír Havlíček žije v Pokojovicích spolu s manželkou a synem. „Letos jsem oslavil 45. narozeniny. Víc než dvacet let učím na Katolickém gymnáziu Třebíč a krom toho mám malou firmičku na prodej oplocení,“ říká o sobě. Při tom všem se snaží najít si čas na koníčky. „Já jsem blázen do mnoha věcí. Baví mě kaktusy, akvaristika, výsadba stromků, kutilství, karetní hra Magic the Gathering. Jenže den má málo hodin.“

1. Drahomír Havlíček žije v Pokojovicích spolu s manželkou a synem. „Letos jsem oslavil 45. narozeniny. Víc než dvacet let učím na Katolickém gymnáziu Třebíč a krom toho mám malou firmičku na prodej oplocení,“ říká o sobě. Při tom všem se snaží najít si č

Co je podle něj na profesi učitele fajn? „Miluji kontakt s mladými lidmi, jsem s nimi rád a jsem přesvědčen, že to bezpečně poznají a vrací mi to dvojnásobně. Proč učím zrovna obory, které jsem si zvolil? Dějepis jsem měl rád od dětství a spolu s ním matematiku. Jenže taková kombinace se ke studiu běžně nenabízela, proto zvítězila rozumová volba. Český jazyk a dějepis se skvěle doplňují.  Mám rád všechna historická období, ale nejvíc asi středověk  a moderní dějiny.  Stejně tak si ale užívám i výuku literatury.“

2. Co je podle něj na profesi učitele fajn? „Miluji kontakt s mladými lidmi, jsem s nimi rád a jsem přesvědčen, že to bezpečně poznají a vrací mi to dvojnásobně. Proč učím zrovna obory, které jsem si zvolil? Dějepis jsem měl rád od dětství a spolu s ním m

Se studenty má stovky zážitků. Nějaký nejvýraznější ale nezdůrazní. „Jsem spíš stoupencem těch drobných, ba až bych řekl nejmenších. Drobný vtípek, letmý úsměv, jemné popichování, mírný sarkasmus, jazyková hříčka, studentský přebrept… to mám moc rád.“ Teď se však Drahomír Havlíček ocitl na životní křižovatce, která souvisí se zmíněnou rodinnou firmičkou.

3. Se studenty má stovky zážitků. Nějaký nejvýraznější ale nezdůrazní. „Jsem spíš stoupencem těch drobných, ba až bych řekl nejmenších. Drobný vtípek, letmý úsměv, jemné popichování, mírný sarkasmus, jazyková hříčka, studentský přebrept… to mám moc rád.“

„Skončit s učením moc nechci. Miluju to. Jenže skoro sto let výroby plotů zavazuje. Tátovi bude brzy sedmdesát a slábne. Chtěl bych ve škole zůstat třeba na dva tři dny v týdnu na snížený úvazek, ale je otázka, zda to bude přijatelné i pro vedení školy,“ přemítá. Firmu založil jeho dědeček, ovšem komunisté mu ji po válce znárodnili. „Táta se k tomu po pádu komunismu vrátil a postupně jsem do toho vplul i já. Prodáváme všechny druhy sloupků, pletených a svařovaných pletiv zinkovaných i potažených plastem, branky aj.“

4. „Skončit s učením moc nechci. Miluju to. Jenže skoro sto let výroby plotů zavazuje. Tátovi bude brzy sedmdesát a slábne. Chtěl bych ve škole zůstat třeba na dva tři dny v týdnu na snížený úvazek, ale je otázka, zda to bude přijatelné i pro vedení školy

O sobotách či ve své dovolené Havlíček občas provádí i montáž oplocení. Je to úplně jiný druh práce, než výuka, ale baví ho to taky. „Ale už mi není třicet a jak roky přibývají, tak mne ty šestnáctihodinové směny pět šest dnů v týdnu občas zmáhají. Taky vnitřně cítím, že bych měl víc času trávit s manželkou, prostě budu muset jednu z mých prací omezit.“ A na co se v současnosti nejvíc těší? Jednoznačná odpověď: „Až budu dědečkem!“

5. O sobotách či ve své dovolené Havlíček občas provádí i montáž oplocení. Je to úplně jiný druh práce, než výuka, ale baví ho to taky. „Jenže už mi není třicet a jak roky přibývají, tak mne ty šestnáctihodinové směny pět šest dnů v týdnu občas zmáhají. T