Předchozí
1 z 7
Další

Jiří Kacetl.Zdroj: Archiv Jiřího Kacetla

Do historie se ponořil už na základní škole. „Svůj díl na tom měly moje učitelky na základní škole v Krumlově paní Bieberlová-Pejchalová, rodačka z Višňového, na znojemském gymnáziu potom profesorka Čechová. S kamarády jsem se dennodenně toulal v okolí krumlovských středověkých hradeb, snažil se rozluštit písmo na starých náhrobních kamenech či na podstavcích soch barokních světců, překresloval si heraldická znamení. Díky podpoře rodičů a prarodičů jsem měl od deseti roků soukromé hodiny němčiny. Po večerech jsem ležel v encyklopediích a dělal si výpisky. Velký vliv měly pochopitelně i historické filmy,“ vzpomíná pětačtyřicetiletý Kacetl.

Historik Jiří Kacetl při expedici po stopách pradědů na italské frontě Velké války v Monte Grappa, Benátsko.Zdroj: osobní archív

Vystudoval historii na Karlově univerzitě v Praze, kde se s ohledem na druhý obor – anglistiku a amerikanistiku, specializoval spíše na dějiny mezinárodních vztahů a politiky. „Po celou dobu studií mě to ale táhlo neustále zpět na Moravu. A již za studií jsem pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě sepsal svoji první publikaci o dějinách hradu Cornštejna (2000). Po promoci a několika zahraničních pracovních pobytech jsem se nakonec v roce 2002 do Znojma vrátil a začal pracovat jako učitel na gymnáziu a pedagogické škole. Zároveň jsem začal působit ve zdejším Okrašlovacím spolku. Díky osobnostem doktoru Karlu Filovi, staviteli Václavu Pavlíkovi, architektce Blance Rudolfové či doktoru Janu Kozdasovi jsem začal pronikat do tajů znojemských pamětihodností a začal také publikovat první články do vlastivědných časopisů. V roce 2008, když se uvolnila pozice v muzeu, neváhal jsem ani vteřinu. Muzeum mi dalo úžasné profesní zázemí k dalekosáhlému historickému výzkumu a také k navázání skvělé spolupráce s muzejními kolegy z tohoto regionu a sousedního Dolního Rakouska,“ přiblížil historik.

Historik Jiří Kacetl provází zájemce po znojemských hradbách.Zdroj: osobní archív

Podle něj jsou ale v historii znojemského regionu neprobádaná bílá místa. „Z historie Znojemska je poměrně dobře probádán pouze raný středověk, tedy Znojmo v době velkomoravské a v době knížecí. Všechna pozdější období obsahují řadu bílých míst, některá jsou téměř neprobádaná či obsahují řadu překonaných poznatků. Proto jsem již v roce 2008 spolu s archeologem Zdeňkem Čižmářem inicioval projekt Velkých dějin Znojma. Desítka zkušených moravských specialistů měla v průběhu pěti let prostřednictvím cíleného vědeckého výzkumu připravit hodnotné podklady pro vydání vícesvazkových dějin města. Poslední komplexní monografie k dějinám Znojma totiž vyšla v roce 1927 z pera Antona Vrbky. Leží na nás tedy velký dluh vůči celé společnosti. Nicméně slibně vyhlížející projekt byl roku 2010 zadušen nastupující ekonomickou krizí a výměnou garnitury na znojemské radnici. Je to zvláštní, zatímco město vynakládalo přes deset milionů korun každý rok na profesionální sport, byl velký problém najít mezi zastupiteli podporu pro systematický výzkum dějin města v úhrnné hodnotě pět milionů korun v průběhu pěti let. Myšlenku v roce 2016 uchopilo Nakladatelství Lidové noviny. Věc však stále jaksi vázne a cíl zatím nevidím,“ krčí rameny Kacetl.

Jiří Kacetl.Zdroj: Deník / Dalibor Krutiš

Kromě bádání se snaží historii přiblížit i lidem. Nedávno přišel s projektem Historie městských částí, který najdou zájemci i na novém webu města. „Zpřístupňování regionální historie se stalo mým posláním. Přednášky, exkurze, výstavy. V loňském říjnu jsem musel pracoviště ve znojemském muzeu opustit. Ne z vlastní vůle. S požadavkem rámcově sepsat dějinné osudy jednotlivých čtvrtí Znojma a připojených obcí mě oslovil odbor kultury znojemské radnice a nynější starosta Jakub Malačka. Myslím si, že takto kompaktně dosud nebyly nikdy publikovány, přitom pro webové stránky města měly být již dlouho samozřejmostí. Nutno zdůraznit, že zveřejněné texty jsou pouze krátkým souhrnem. Zúročeny v nich jsou roky titěrného sběru informací a studia archivních pramenů. Texty by každopádně mohly být výchozím podkladem pro rozsáhlejší publikaci,“ plánuje.

Historik Jiří Kacetl na znojemském hradě.Zdroj: osobní archív

Podle Kacetla je důležité respektovat historii v dalším rozvoji města i regionu. „Ve středověku bylo Znojmo vedle Olomouce a Brna třetím nejdůležitějším městem celé Moravy. Fascinující je rozvoj města v 19. století a také v období meziválečném. Poznání bohaté historie města by mělo všechny nás, kteří jsme se zde narodili či kteří jsme se tu usadili, zušlechťovat. Z toho dobrého bychom si měli vzít inspiraci, toho zlého se vyvarovat. Neboť bylo Znojmo před rokem 1945 městem dvojjazyčným, máme před sebou stále velké množství práce nejen v bádání, ale i ve zpřístupňování mnohdy komplikované minulosti současným generacím. Jedním z dlouho chybějících věcí ve Znojmě je trvalá expozice o dějinách města. Hovoříme o ní skoro již patnáct let. Měla by být ústředním lákadlem znojemského hradu nejen pro turisty, ale i pro občany a mládež tohoto města,“ myslí si.

Historik Jiří Kacetl.Zdroj: DENÍK

Teď před ním leží hromada nedokončené práce, lidem by chtěl ucelenou historii Znojemska představit do pěti let, kdy okresní město oslaví 800 let. „Pokud mi zbývá čas, vracím se k nedokončenému projektu dějin Znojemska za první světové války, kterému jsem se intenzívně věnoval v letech 2014 až 2018. Ostatně čtenáři Znojemského Deníku Rovnost měli možnost týden co týden výsledky této práce ve stručné podobě sledovat. V projektu jsem nechal více než tisícovku pracovních dní, kus svého zdraví. V muzeu mi však nebylo dopřáno práci dokončit. Budu muset tedy najít způsob, jak tuto hromadu unikátních poznatků dostat k veřejnosti. Pevně věřím, že to bude v dohledné době opět pod hlavičkou muzea. Nic jiného nedává moc smysl. Díky nynější novoroční proměně ve vedení znojemské radnice také doufám v posun záležitosti ohledně již zmíněné historické expozice na znojemském hradě, ke které chci svými znalostmi a nasazením přispět v maximální míře. Vždyť v roce 2026 bude město Znojmo slavit 800 let od svého právního založení. Času na přípravu není mnoho,“ upozornil Kacetl.

Jiří Kacetl vede sdružení Pro Znojmo.Zdroj: DENÍK/Dalibor Krutiš

Energii dobíjí při odpočinku s rodinou, poslouchá hudbu, plave. „Rád trávím volný čas také při výletech do čarokrásné přírody naší jihozápadní Moravy. Vděčný jsem rovněž též za každou túru v nedalekých rakouských Alpách či za návštěvu naší bývalé metropole na Dunaji. Ve vídeňských muzeích a galeriích je a bude stále co objevovat,“ poodkryl inspiraci historik Jiří Kacetl.