Předchozí
1 z 3
Další

Při terénní práci během monitoringu plazů a obojživelníků.Zdroj: archiv Richarda Kabelky

Příroda se proměňuje a neblaze se na ní projevují také klimatické změny. „Každý člověk mohl v posledních deseti letech zaznamenat nebo dokonce sám pocítit probíhající klimatickou změnu. Projevuje se v mnohém, například jako rapidní srážkový deficit, vysoké teploty, následné prohlubující se sucho, v závěru téměř vyschlé říční toky. Právě suchem zasažené Třebíčsko bylo jednou z prvních oblastí, kde začala být situace s vodou vážná. I více jak dvouměsíční čekání na déšť nebylo kritické nejen pro zemědělce nebo zahrádkáře, ale pochopitelně pro vegetaci,“ řekl ekolog Richard Kabelka.

Richard se podílel i na záchranné akci zraněného čápa bílého.Zdroj: archiv Richarda Kabelky

Právě na rostlinách se dá klimatická změna velmi dobře pozorovat. „ V půdě chyběla vláha, relativní nasycení půdy bylo na bodu vadnutí a k tou panovaly vysoké teploty. Během letních procházek jsme si mohli všimnout například předčasně opadaných listnatých stromů. Ty samé často i statné stromy následně buď uhynuly nebo se opět olistily, nikoli však přirozeně zjara ale v pozdních měsících. Namísto podzimních barev jsme tak mohli obdivovat svěží jarní zeleň, kterou ovšem záhy spálil mráz,“ vysvětlil Kabelka.

Akční herping. S nejdelším hadem v ČR - užovkou stromovou.Zdroj: archiv Richarda Kabelky

Právě sucho bylo donedávna velkým problémem na Třebíčsku. „Zcela opodstatněně bylo někdy označováno jako sucho pětsetleté. Nedostatek vody je významným stresovým faktorem rostlin a pokud se k tomuto stresu přidá nějaký rychle se množící škůdce, je vždy zaděláno na pořádný malér. O to horší to je, pokud má škůdce lepší podmínky pro život. V případě lýkožrouta jde o teplejší počasí, které mu umožňuje častější rojení a lépe přečkat zimu,“ osvětlil Richard.

Pomoci přírodě se snaží i Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou unií. „Programy jsou pozitivními vlaštovkami. Musíme ale vymyslet komplexnější řešení. Jde totiž i o zemědělství, které má na schopnost zadržování vody v krajině ten nejpodstatnější podíl. Ministerstvo životního prostředí poskytuje mnoho programů, například podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, které dodnes dost dobře fungují a snaží se zadržet vodu v krajině revitalizací vodních toků či tvorbou malých vodních ploch. V zemědělství by bylo vhodné upravit dotační politiku a umožnit zemědělcům šetrněji hospodařit či vytvářet protierozní opatření bez toho, aniž by to pro ně bylo nevýhodné nebo prodělečné,“ nastínil Kabelka.