Občas se věci dějí jinak, než si plánujeme. To je i případ ptačích budek Jaroslava Soboty, do nichž mají ptáci nakonec zákaz. „Strašně mě baví, když si věci najdou nové využití. Rád si zalezu do garáže a něco tvořím. Co na tom, že to někdy dopadne jinak, než si myslím,“ směje se kutil z Horních Rokytňan.

O ptačí hosty u lesa nouze není

Jednou prý Jaroslav Sobota mluvil s kolegou v práci, který mu ukazoval svůj nový výtvor. Byla to ptačí budka. Vyrobil ji z kulatinek a vypadala jako srub. „To se mi moc líbilo, a tak jsem si řekl, že taky něco vyrobím,“ popisuje inspiraci k výrobě netradičního ptačího obydlí.

Nový prostor si prý oblíbily zejména starší plaché kočičky
Čtrnáct koček si u Kladna užívá vlastní hrad. Majitelka má pro ně pochopení

S přítelkyní bydlí u lesa, o ptačí návštěvníky tak nemají nouzi. „Jsou tady mraky ptáků. Máme několik krmítek zavěšených na stromech. Přítelkyně vždycky koupí nějaký špek a slunečnicová semínka. Je moc pěkné relaxovat na zahradě a sledovat ten ptačí frmol,“ zasní se Jaroslav Sobota.

Ptáci se do budky nedostanou

„Původně jsem chtěl krmítko klasicky zavěsit na strom. Zůstaly mi ale trámy z výroby pergoly, tak jsem ho posadil na nohu. Chtěl jsem mít ptačí budku pěkně přímo na očích. Výhodou mělo být i to, že by byla pro opeřence přístupná ze všech stran,“ vzpomíná na svou ideu kutil.

Věci ze dřeva Jaroslav Sobota vyrábí často. Jednoduchá budka tak pro něj nebyla žádným problémem. Ráno začal a večer měl hotovo. Netušil však, že se krmítko zalíbí úplně někomu jinému. „Když jsem budku sestavil, tak jsem poprosil přítelkyni, aby ji natřela. Pustila se do toho v naší zimní zahradě. Máme sedm zvědavých koček. Ty si budku musely očichat a podívat se, co se děje. Šplhaly po ní a samozřejmě zalezly i dovnitř,“ naznačuje.

Obyvateli původně ptačí budky nakonec nejsou ptáci, nýbrž kočky.Obyvateli původně ptačí budky nakonec nejsou ptáci, nýbrž kočkyZdroj: se svolením Jaroslava Soboty

Budku nainstaloval na zamýšlené místo a s přítelkyní do ní nasypali slunečnici. „Ptáci začali přilétat. Jakmile to však viděly naše kočky, chodily mlsně okolo. To jim ale nestačilo. Zkrátka si vyskočily nahoru a čekaly, až se jim pták naservíruje přímo do tlamy,“ směje se kutil. Nakonec se jim budka zalíbila natolik, že se z ní stalo kočičí bydlo.


Nahrává se anketa ...

Ptačí budka à la bar

Ani druhá ptačí budka, kterou Jaroslav Sobota vyrobil, svému účelu neslouží. Kamarád mu jednou na internetu ukazoval minbar stylizovaný jako ptačí budka. „To se mi zalíbilo, vyrábím totiž minibary z kanystrů. Zajel jsem do místního obchodu, kde najdete snad úplně všechno, a tam jsem našel malé kryglíky. Hned jsem věděl, že to klapne,“ vzpomíná.

Kutil udělal prototyp jednoduché ptačí budky ze smrkového dřeva, do níž nainstaloval čtyři skleničky a láhev irské whisky. „Přidělal jsem ji na strom u lesa a vznikl lesní bar. Nakonec jsem budku dal sousedovi, který vyrábí ovocné pálenky,“ uvádí šikovný kutil.

Budka na alkohol jako dárek

Když svou práci ukazoval v práci, začali na něj kolegové naléhat a chtěli alkoholovou budku vyrobit také. „Je to pěkný dárek. Není extra velký, takže se dá i pohodlně zabalit. Vejde se tam přesně lahvinka něčeho ostřejšího,“ pochvaluje si Sobota.

Parádní ohniště, které Jan Ranik vyrobil svépomocí, má průměr 60 centimetrů
Šikula z Podbořan vyrobil ohniště z bojleru ze šrotiště. Otestuje ho prý maminka

Nejvíce času podle něj zabere vyfrézování děr na panáky. Celkově se však výroba barové ptačí budky vejde do zhruba tří hodin. „Je to opravdu rychlovka. Nakonec jsem musel tyto budky vytvořit čtyři. Včetně panáků ji dávám za devět stovek,“ usmívá se Jaroslav Sobota.