Ve městě prožil skoro celý svůj život. „Stále bydlím v domku po rodičích, moc se tu toho nezměnilo. Snad jen přibyl počítač a pár dalších maličkostí,“ říká malíř.


V kuchyni, v ložnici, dá se říct, že po celém domě visí jeho obrazy. Některé jsou zarámované a nachystané s cenovkou na prodej, jiné naopak připraveny na dokončení. Nemají rám a jiné maličkosti, které dělají obraz obrazem.


Uvnitř domku to na první pohled působí chaoticky, ale když člověk chvíli sedí a rozhlíží se, najednou zjistí, že to vůbec není pravda. Vše má svůj řád a své místečko.


„Jako malého kluka mě bavily dvě věci: kopaná a malování,“ svěřuje se Vlastimil Toman.


Kreslí od útlého dětství. Vždy si schovával každý kousek papíru, aby na něj mohl malovat.


Jak se k malování dostal? Své práce posílal do časopisu. „Bavilo mě, když jsem viděl, že mi moje obrázky vycházejí časopisecky. Párkrát jsem zapomněl svůj výtvor poslat, a proto jsem měl vždy pouze druhé místo,“ vzpomíná starý pán.


Původně se vyučil malířem pokojů. Ale jeho talent ho dostal na studia do Brna a dále do Prahy. Vystudoval umělecko-průmyslové školy.
Odmala chodil rád do přírody, hlavně v okolí Týna, kde žil. Některá díla doplňuje svými básněmi.


Vydal i několik knih a brožur. Útlé sešity s kresbami a básněmi si nachystá sám doma a pak už si je nechá jen okopírovat a rozmnožit.
S knížkou je to však složitější. To potřebuje i spolupráci sponzorů, protože nejde o levnou záležitost.


A o jeho tvorbě? Rád kreslil a kreslí krajinu. Hlavně potoky, rybníky, stromy, chalupy, skály i cesty. Obzvlášť zimní krajinu. „Kreslím pastelem i rudkou. Kdysi jsem maloval i olejem a temperovými barvami, ale to je dnes drahé,“ podotýká Toman.


Na rudce má rád kontrast, jaký vytvoří bílý papír a tmavá rudka.


Maluje i portréty, ale ne často. Zabývá se i linoryty, které si sám doma i zpracuje. Dělá jen malé náklady, pro své známé.

„Rád také fotografuji, poslouchám hudbu a hraji na foukací harmoniku. Stále se také scházím se svými známými, třeba u ohníčku. Popovídáme si, zahrajeme pár písniček a jdeme domů,“ svěřuje se.


A kdy se chystá svoji další výstavu? Svá nová díla Vlastimil Toman představí v červnu roku 2010.


Bude to k výročí jeho osmdesátých narozenin. Termín není ještě přesně dohodnut, ale už je to papírově potvrzené.


A proč zrovna v červnu? Aby výstavu mohly vidět i děti školou povinné.


Než odejdou na prázdniny k babičkám a dědečkům a také než odjedou s rodiči na prázdninovou dovolenou.

MARTINA MIHELYOVÁ