Zajímavé bylo zjištění, co mládež na soutěž přivedlo. „Je to pro mne způsob sebepřekonání, stát před lidmi. I když jsem strašně nervózní, musím se snažit srozumitelně mluvit. Naučit se mluvit před lidmi, to se mi bude do života hodit,“ zdůraznila letošní vítězka nejmladší kategorie Tereza Růžičková (16 let) z Gymnázia Třebíč. Soutěží prý každý rok, stejně jako další přednášející Martina Svobodová (19 let) z Hotelové školy. Ta překvapila dramatizovaným projevem Polednice od K. J. Erbena a ke svým hereckým sklonům prozradila: „Už na základní škole jsem uvažovala o divadelní škole, kde byly velké požadavky. Teď se na divadelní konzervatoř hlásit nebudu. Zkusím se k tomu probojovat jinak.“


Letošní maturantka Marta Fialová z Katolického gymnázia, vítězka druhé soutěžní kategorie, byla v republikovém kole dvakrát „Recitování mě baví, je to fajn. Z poezie čtu všechno, co mi přijde pod ruku a zaujme. Naposledy to byla čínská poezie Nanao Sakaki. Z té mám přednes,“ řekla.


Mezi soutěžícími převážně z humanitních škol se objevila i výjimka. Ze SPŠ Třebíč exceloval Tomáš Mrázek (19), patří mu prvenství v nejstarší soutěžní kategorii. „Vybral jsem si od Ludvíka Aškenazyho Pravdu a od Václava Hraběte Jednou – z Blues pro bláznivou holku. Oslovily mě, když jsem je četl, a měl jsem je připravené k přijímačkám na Janáčkovu akademii múzických umění,“ vysvětlil.


Jakou poezii čte dnešní mládež


Svou volbu objasnila Tereza Růžičková: „Mám knížku Jacquese Préverta. Jeho básně se nerýmují, mají krásný nádech. U Karla Čapka mě oslovila jeho práce se slovy.“ Soutěží i v psaní esejí, básně psát nezkoušela.


Jan Koblížek z třebíčské hotelovky zmínil: „Četl jsem Bukowského, moc se to nerýmuje, přesto je to zajímavé.“ Davidu Rypelovi z Katolického gymnázia Třebíč se zalíbily verše Byrona a Huga. „Moderní poezie – tu ani pořádně neznám,“ přiznává.


Eva Divišová, učitelka českého jazyka a literatury na gymnáziu, míní: „Mládež čte poezii méně. Je vzdálenější pochopení, musí se nad ní více zamýšlet. Baví je texty některých písničkářů – Dědeček, Burian, to je chytá. Často znají i leccos z Vysockého.“